Krutá odveta maďarské revoluce v letech 1848-1849
Šestý říjen je pro Maďary smutným dnem. V roce 6 bylo v Aradu popraveno třináct generálů revoluce a v Pešti byl popraven hrabě Lajos Batthyány, první maďarský ministerský předseda. 1849. říjen je dnem 6 mučedníků z Aradu, národním dnem úmrtí.
Revoluce v letech 1848-1849 je určující událostí v maďarských dějinách, jedním ze základů národní identity. Národ svými sociálními reformami bojoval za občanská práva, aby byl nezávislý na rakouském císařství ovládaném habsburskou dynastií. Porazit Maďary mohla nakonec pouze společná armáda ruských a rakouských sil.
Habsburská odveta začala nedlouho před maďarskou kapitulací u Világos (13. srpna 1849). František Josef I. pověřil vůdcem rakouské armády Julia Jacoba von Haynau, aby v Uhrách obnovil pořádek a zahájil hon na příznivce povstání. Jeho vojáci mu říkali „Habsburský tygr“, jiní ho znali jako „Hyena z Brescie“ a později „Věšenec z Aradu“. Byl známý svou brutalitou; chtěl, aby odveta byla příkladná.
„… největší rigidita s těmi, kdo se provinili indiskrétností. Hlavy musí být popraveny, jako krabice se semeny, když po nich přejíždíte.“ napsal Franz Josef ve svém příkazu do Haynau.
Vrcholem odvety byla poprava 13 mučedníků z Aradu a hraběte Lajose Batthyányho. Hanyau si záměrně vybral jako datum 6. října, což bylo výročí vídeňské revoluce; čímž bylo zřejmé, že cílem řízení byla pomsta, nikoli spravedlnost.
Z Haynauovy vůle byla 4 generálům proražena kulka hlavou (Lázár, Dessewffy, Kiss, Schweidel) a dalších 9 generálů bylo pověšeno (Poeltenberg, Török, Láhner, Knezic, Nagysándor, hrabě Leiningen-Westerburg, Aulich, Damjanich, Vécsey). Podle svědků tam mučedníci statečně stáli... čekali na svou smrt.
"Sloužil jsem a sloužil, vždy jsem sloužil." Budu sloužit i svou smrtí. Můj milovaný maďarský národ a domove, vím, že této službě rozumíte.“ To byla poslední slova Lajose Aulicha, jednoho z mučedníků.
Odveta nešokovala jen Maďarsko, ale vyvolala protesty v celé Evropě. Franz Josef I. a Haynau chtěli odradit a potrestat snahu o nezávislost.
Z mnoha obětí si připomínáme těchto 14 pánů, kteří zaplatili životem za to, že dělali to, co považovali za správné, a bojovali za to neochvějně.
Napsala Alexandra Béni
Zdroj: Denní zprávy Maďarsko
darujte prosím zde
Horké novinky
Zástupci bavorské Křesťanskosociální unie v Budapešti
5+1 VÍCE zábavných faktů o Maďarsku – Některé možná překvapí
Washington Post: Američtí konzervativci by se neměli spojovat s Orbánem nakloněným Číně
Vyšší manažeři společnosti Microsoft navštívili Maďarsko
Odhaleny podrobnosti o návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Budapešti
Maďarsko a Arménie si vzájemně otevřou ambasády ve svých hlavních městech a Wizz Air bude provozovat přímé lety do Jerevanu
3 Komentáře
Moje babička žila v Aradu. Její příjmení bylo Mathisz. (Možná se špatně píše). Její matka ji nechala odejít v roce 1908, protože tam byly stále problémy. Řekla, že Bolesvickovi (sp) převzali jejich domov a umístili tam další rodiny. Spálili nábytek jejích rodičů a zničili její dům. V době odjezdu jí bylo 16 let. Nedivil bych se, kdyby ji neznásilnili, protože měla hrozný vztah k mužům. Vím, že pocházely z peněz, její teta chodila na hodiny klavíru u Franze Lizta. To bylo velmi zajímavé. Přál bych si vědět víc o Arad a jejím domově.
ale co masakry Rumunů? po válce jsi ty, odporný národ, zabil tisíce Rumunů, kteří proti tobě bojovali. ty hloupé sračky. Doufám, že v budoucnu dojde ke genocidě Maďarska
Říká masohlav anonymní. Ty kus smetí, k ničemu, člen špíny. Po jaké válce zemřely tisíce Rumunů rukou Maďarů? 1848? Raději si ověřte svá fakta figuríne.