Upřímný příběh na Maďarské národní modré stezce + VIDEO
Národní modrá stezka se stala jednou z nejoblíbenějších dálkových turistických destinací v Maďarsku. Se svými 1168 km vede napříč severní částí země.
Modrá túra je turistickým hnutím provozovaným Maďarským svazem turistů. Cestou se musíte dostat na 152. razicí místa. Razítkovací kniha National Blue Trail vám pomůže shromáždit všechna vyhrazená a jedinečná razítka na jednom místě pro pozdější schválení.
Přečtěte si skvělou zprávu Apertifilmu, který prošel modrou turistickou túru:
Po letech prokrastinace jsem si v květnu 2017 sbalil batoh a vydal se na túru po stezce. Dálková turistika pro mě byla úplně nová věc. Byl jsem si jistý, že to bude něco nového a vzrušujícího. Ale ani má očekávání byla daleko od toho, co jsem za těch 46 dní pěší turistiky viděl a zažil.
V Írott-kő jsem začínal sám.
Vlastně jsem vylezl z Velemu do Írott-kő pro své první razítko. Poté jsem šel na výlet obvykle za 2-4 dny. Do Hollóházy jsem se dostal v roce 2019. Během těchto dvou a půl let prošel můj život zásadními změnami. A nejvíce to bylo díky mým zážitkům na modré značce.
Svou razítkovací knížku jsem si koupil v roce 2009, ale léta mi ležela na poličce. Vždycky jsem si zdůvodňoval, proč na to teď nemám čas. Až v roce 2017 jsem se dostal do krize v profesním i soukromém životě. Věci, které byly důležité, pro mě už nic neznamenaly. Stres se stal v mém životě trvalým a začal požírat mou osobnost. V takových případech jsem normálně chodil do posilovny nebo na párty s přáteli, ale tohle už mi nefungovalo. Cítil jsem, jak se mi propadá zem pod nohama. Takto jsem zahájil maďarskou (a evropskou) první dálkovou turistickou stezku a když jsem skončil, byl jsem opět optimistický a plný tvůrčí energie. Nemohl jsem se dočkat, až se o svůj další výlet podělím se svými přáteli.
Putování po modré značce bylo přínosné nejen pro mé fyzické, ale i pro mé duševní síly.
Donutilo mě to vymanit se z mé „sociální bubliny“. Viděl jsem nejen krásné krajiny, ale i smutné nebo inspirativní lidské příběhy. Většinu razítek najdete buď na nádražích nebo v místních hospodách. Hospody byly moje oblíbené a točené pivo bylo jen jednou stranou. Druhá strana byla schopna vést rozhovory s místními obyvateli. Bylo vystřízlivění slyšet o každodenních problémech lidí žijících na venkově. Bohužel to platilo nejen pro nejchudší regiony, ale pro celou zemi.
Musím vyzdvihnout nejen kulturní a geografické stránky této cesty, ale také psychologické aspekty.
Zní to jako samozřejmost, ale musel jsem na vlastní kůži pocítit, jak se moderní lidé vzdálili přírodě. Věřím, že se toho dokonce bojíme. Strach ze ztráty kontroly nad věcmi a přizpůsobení se okolnostem. Jako jsem se musel přizpůsobit, když jsem poprvé strávil noc sám v lese, nebo když jsem unikal obrovské bouři na vrcholu hory Nagy-Hideg, nebo když mi uprostřed ničeho došla voda. Ano, tyto věci mě donutily přemýšlet o prioritách v mém životě. Netvrdím však, že je to jediný recept, ale všichni, které jsem potkal „na modré“, se mnou souhlasili v jedné věci: u nás je to velmi podceňované dobrodružství.
Absolvování Národní modré stezky bylo jedním z nejlidštějších zážitků v mém životě.
Lépe jsem poznal slavné maďarské krajiny, přírodu a lidi. Byl to také výborný úvod do dálkové turistiky.
Přečtěte si takéDobrá destinace k návštěvě v Maďarsku po epidemii: jezero Fertő
darujte prosím zde
Horké novinky
Ministr zahraničí: Maďarská diplomacie odpověděla správně
Starosta budapešťského obvodu zakázal premiérovi Orbánovi vystupovat v místních novinách?
Železnice Budapešť-Bělehrad: Výstavba dosáhla nového milníku
Budapešť získá 770 milionů EUR z fondů EU na rozvoj!
Pozor: Velký dunajský most v Budapešti bude celý víkend uzavřen, doprava na místě
Připravte si peněženku: Ceny venkovních bazénů letos v létě v Maďarsku porostou