Afričan řídí trolejbusy v Budapešti
Szeretlekmagyarország.hu udělal rozhovor s hlavní postavou filmu Občan, Dr. Marcelo Cake-Baly. Narodil se v roce 1958 v jednom z nejmenších států Afriky, Bissau-Guinea. Když v jeho zemi vypukla občanská válka, byly mu pouhé 4 roky a jako teenager také vstoupil do armády. Marcelo přišel do Maďarska v roce 1975, kdy mu bylo nabídnuto stipendium. Po odchodu z univerzity zůstal v Maďarsku a dnes se cítí být úplně Maďarem. Vystudoval ekonomii a řídí trolejbusy v hlavním městě, ale byl považován za hlavní postavu maďarského filmu, Občan.
– Narodil jste se v Bissau-Guinea v roce 1958. Kdy a proč jste přišel do Maďarska?
-Přišel jsem sem v roce 1976 studovat. Po bissau-guinejské občanské válce se naskytla příležitost studovat v jedné ze socialistických zemí. Původně jsem chtěl do Německa, ale zbýval pouze status pro Maďarsko.
-Jak si vzpomínáte na léta strávená v Bissau-Guinea? Co pro vás znamená vaše mateřská země?
– Přestože žiji v Maďarsku tak dlouho, že se cítím být Maďarem, není mi lhostejné, co se tam děje. Žije tam můj bratr a moje rodina a koneckonců jde o mou mateřskou zemi. Neustále sleduji dění a s bratrem jsem neustále v kontaktu.
-Kdy jsi tam byl naposledy?
– Před rokem, v březnu, na týden. Můžu tam cestovat docela zřídka. Od 70. let jsem tam byl celkem třikrát. Cesta je extrémně drahá.
-Řekneš mi prosím něco o Maďarsku v 1970. letech? Jak vás přijali jako bissau-guineje?
– Maďarsko bylo v té době, v tom režimu, velmi odlišné. Tehdy jsme přišli jako studenti; žili jsme tak nějak bezstarostně. I když jsme se museli hodně učit, cítili jsme se tu dobře. Pamatuji si, že jsem dostal 800 forintů jako stipendium. Měl jsem všechno, co jsem chtěl. Navíc mladí lidé byli přátelští. Během univerzity jsme měli každý den párty. Chodili jsme dovnitř a ven z diskoték. To byly dobré časy. Téměř všichni jsme hned po ukončení VŠ dostali práci.
– Jak jste se vyrovnali s maďarským jazykem? Mnozí říkají, že je to jeden z nejtěžších jazyků na světě.
-Půl roku mi trvalo naučit se jazyk. Tehdy mi můj profesor řekl, že se musím dobře naučit jazyk, protože moje výslovnost bude špatná. A měla pravdu. Ale hodně mi pomohlo povídání se spoustou lidí během univerzity. Po půl roce jsem uměl i pouliční slang. Porozumění látce pro mě bylo složitější. Texty jsem měl na zkoušky doslova nacpané už docela dlouho.
– Nenapadla vás myšlenka jít po univerzitě někam jinam do Evropy? Nebo jste se už rozhodli zůstat tady?
– Abych řekl pravdu, nikdy jsem neplánoval zůstat v Evropě. Původně jsem chtěl po univerzitě domů. Pokud si dobře vzpomínám, v mém ročníku nás šest přijelo z Bissau-Guiney a já jsem tu zůstal jako jediný. Měl jsem tady život, poznal jsem maďarskou dívku a měl jsem dvě děti, takže jsem nemohl domů.
-Nechtěl jste jet někam jinam v rámci Evropy?
– Ne, o tom jsem tenkrát vůbec nepřemýšlel. Po dokončení vysoké školy jsem měl relativně dobrou práci v centru OTP banky. To pro mě jako startéra kariéry znamenalo perfektní práci. Bohužel o čtyři roky později mě vyhodili – bylo mi řečeno, že nemám maďarské občanství. Údajně se tam popletli odboráři, ale přiznám se, že stále nechápu, proč se to stalo. Tohle mohla být jen záminka, aby mě vykopli. Ale je pravda, že tenhle incident mi zlomil kariéru. Pracoval jsem v různých firmách, byl jsem také dva roky v Bruselu, a než jsem se vrátil, komunismus v Maďarsku skončil. Pak se všechno neuvěřitelně změnilo, dokonce i přístup lidí, ale nejen v Maďarsku. Najednou bylo extrémně těžké najít práci ve východní Evropě jako černoch. V té době jsem trpěl intenzivním ponížením. Nakonec jsem pracoval v Budapest Transport Privately Held Corporation. Když jsem měl rodinu, nemohl jsem jen tak sedět a snít o práci ekonoma. Musel jsem se přizpůsobit okolnostem, spokojil jsem se s přežitím.
– Jaké další změny pro vás přinesl konec komunismu?
-Rasismus byl v éře socialismu tabu. Konec komunismu přinesl svobodu, ale zároveň také znamenal, že si každý mohl říkat, co chtěl. Z tohoto pohledu se vše změnilo.
– Jak se vaše situace změnila s migrační vlnou v roce 2015? Chovají se k vám lidé jinak?
-To je opravdu těžká otázka. Nejen v Maďarsku, ale všude v Evropě. Proto o tom nerad mluvím. Samozřejmě to není tak, že se mi lidé posmívají na každém rohu, když jdu po ulicích, jako "Hej, co tady sakra děláš, ty negru?" Může se to stát ve Švýcarsku, Německu, kdekoli v Evropě. Lidem se nelíbí, že do Evropy proudí mnoho lidí, a je také pravda, že s sebou přinášejí mnoho problémů. Situaci využívají například teroristé. Ve vzduchu cítíte nenávist. Dva nebo tři týdny předtím se černý migrant utopil ve vodě, zatímco se lidé posmívali a smáli se chudince. Na základě toho nejsme daleko od naložení do dobytčáku. Jak se mohou lidé smát někomu, kdo se topí? A všichni se jen smějí a vůbec nic nedělají. Tohle je nenávist, kterou jsme předtím nezažili.
-Kdy jste dostal maďarské občanství?
– V roce 1995.
– A jaká byla zkouška oproti té in Občan? Byla pro vás zkouška stejně náročná jako pro Wilsona ve filmu?
– Bylo, bylo… Zažil jsem podobné věci jako ve filmu, ale pro mě to bylo stále jednodušší, protože jsem šel na univerzitu, kde jsem se učil o maďarské historii a ústavě. Zcela jiné je to pro imigranta, který právě přichází z tábora v Bicske. Náhle je testován na maďarskou ústavu…
– Četl jsem další rozhovory s vámi a ve všech jste řekl, že se cítíte být plně Maďarem. Kdy přišel ten okamžik, kdy jsi to poprvé pocítil?
– Věřím, že můžete mít vždy jen jednu skutečnou národnost. U mě je to stejné. Dnes, kamkoli po světě jdu, když vidím Maďary, považuji je za své krajany. Nejsou to mimozemšťané. Váš domov je tam, kde je vaše rodina a vaše práce. Nezáleží na tom, kde jsem se narodil, protože tady žiju tak dlouho. I moje doklady jsou v maďarštině. Když jsem loni navštívil Bissau-Guineu, jednali se mnou jako s Maďarem, zahraničním turistou. Při kontrole pasu jsem byl dotázán, zda jsem Bissau-guinejský. Odpověděl jsem, že jsem se tu narodil, ale jsem Maďar.
– Jak vás producenti našli, abyste hrál hlavní roli? Občan?
– Procházel jsem kolem kavárny na náměstí Hunyadi, kde popíjel kávu ředitel Roland Vranik. Když mě uviděl, rozběhl se za mnou a krátce řekl, co chtěl. Okamžitě jsem roli přijal, protože jsem věděl, že film bude reprezentovat dnešní problémy, ty, které také zažívám.
– Řekl jsi hned ano? Nebál jste se hrát v hlavní roli jako amatér?
- Nebyl jsem. Tehdy jsem ani nepřemýšlel o samotném faktu, že musím být hercem. Prostě se mi líbila myšlenka filmu. Když jsem první den viděl stan, mobilní domy, bodová světla a kamery na záběru... Teprve tehdy jsem si uvědomil, že nemám ponětí, co mám dělat. První dny byly extrémně těžké, ale jak natáčení běželo, šlo mi to čím dál lépe.
– Pomáhali vám profesionální herci?
– Měli, hlavně Ágnes Máhr, protože většinu scén jsem měl s ní. Vše jsme probrali s ní a amatérskou íránskou herečkou (Arghavan Shekari – redaktor).
-Jak film ovlivnil váš život? Poznal vás například někdo? dosud?
– Především jsem získal tolik dobrodružství a zážitků. Mnohokrát se stalo, že někteří lidé jen zaklepali na okno, aby blahopřáli.
– A jak se vám film líbil?
– Nejdřív jsem se na to ani nechtěl dívat, ale manželka mě přiměla, abych šel na premiéru. Je opravdu kritická, ale i ona řekla, že film byl velmi dobrý a že jsem hrál dobře. Pokud to říká, nepochybuji.
– Dokážete si představit, že byste hrál v jiných filmech?
– Klidně bych hrál v jiných filmech, ale tentokrát bych zkusil roli, která mi není vůbec blízká. Postava Wilsona mi byla citově velmi blízká, proto bych rád zkusil takovou, se kterou nemám nic společného. Zajímalo by mě, jestli to dokážu dobře zahrát. Nedávno novinář z Stránka žen mi řekl, že moje kariéra skončí, protože žiji v Maďarsku. Řekla mi, že kdybych byl Američan, přicházelo by jedno pozvání za druhým. A tam by mohla mít pointu. V Maďarsku je jen málo filmů, které potřebují černého herce. Občan je další pár bot, byl zaměřen na mě. Takže tohle může být můj první a poslední film v životě a budu pokračovat tam, kde jsem se pozastavil: budu řídit tramvaj.
Fotografie: Facebook.com/Az Állampolgár
ce: bm
Zdroj: Szeretlek Magyarország.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Orbán: Hlasovat pro levici znamená podporovat válku
Orbánovi spojenci oligarchové vydělali na státní dálniční koncesi 38 miliard eur
Založeno třetí maďarské oddělení UNESCO
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 2. května 2024
Pobuřující: Teenager zatčen za plánování útoku na mešitu v Maďarsku – VIDEO
Na platformách Wizz Air si nyní můžete zakoupit vstupenky na výstavy a okružní jízdy!