AI: Mezi soudci v Maďarsku vládne strach z podvodů
Od roku 2012 probíhající institucionální reforma centralizuje soudní správu v Maďarsku, protože cílem vlády je oslabit kontroly výkonné moci a omezit zavedené pravomoci nezávislých institucí. Zatímco soudci mají pocit, že stále mohou rozhodovat relativně svobodně, institucionální nezávislost soudní ruky byla vážně narušena a soudci jsou pod útoky z mnoha stran – podle nové zprávy, kterou dnes zveřejnila Amnesty International Hungary.
Strach z neznáma: Jak rostoucí kontrola podkopává nezávislost soudnictví v Maďarsku podrobně popisuje různé vnitřní a vnější faktory, které ohrožují nezávislost soudnictví v Maďarsku, a jak útoky na nezávislost soudnictví vedly k hmatatelnému mrazivému účinku mezi soudci.
„Náš výzkum našel důkazy, že maďarská soudní reforma narušila organizační nezávislost soudnictví. Nedávná opatření měla na soudnictví výrazný mrazivý dopad,“ řekl Dávid Vig, ředitel Amnesty International Hungary.
„Je znepokojivé, že vláda nadále zpochybňuje pravomocná soudní rozhodnutí a zahájila kampaň, která může soudnictví zdiskreditovat, místo aby napravila zásadní nedostatky potvrzené současným výzkumem. Orgány musí posílit záruky právního státu, včetně pravomocí předsedy Národního soudního úřadu, pravidel pro jmenování a povyšování soudců a soudních vedoucích a přidělování případů.
Eroze organizační nezávislosti
Zpráva podrobně popisuje, že k narušení organizační nezávislosti přispěly čtyři hlavní faktory. Nejprve, po reformě soudnictví v roce 2012, se celý soudní systém dostal do souladu s Národním soudním úřadem (NJO), ústředním správním orgánem maďarských soudů. Předseda NSÚ má na základě zákona rozsáhlé pravomoci: plnou administrativní i částečnou odbornou kontrolu nad soudy, přičemž tyto pravomoci býval bývalý předseda NSÚ často zneužíván.
Za druhé, jmenováním vedoucích soudů – zejména předsedů krajských soudů a předsedů krajských odvolacích soudů – loajálních předsedovi NSÚ, může být na nižších úrovních prováděna přísná kontrola ústřední správy, která dále brání organizační nezávislosti.
Za třetí, dotazovaní soudci vysvětlili, že loajalita se stala hlavním požadavkem pro jejich kariérní postup nebo dosažení jiných administrativních výhod (bonusy, zahraniční cesty, účast na školeních atd.).
A konečně, instituce soudní samosprávy, jako je Národní soudní rada (NJC), orgán justiční samosprávy nemůže zajistit dostatečnou kontrolu a rovnováhu systému.
Z rozhovorů vyplynulo, že mezi soudci panuje široký předpoklad, že hlavním politickým účelem reformy soudnictví z roku 2012 bylo ustavení vedení soudnictví jednou osobou. Předsedu NJO volí parlament dvoutřetinovou většinou a nevolí ho samotní soudci; proto mnoho soudců považuje prezidenta NJO za politického kandidáta.
NJO je klíčovým aktérem soudní správy s ohromnými pravomocemi. K vyvážení těchto širokých pravomocí byla vytvořena Národní soudní rada (NJC), ale její pravomoci jsou mnohem slabší než pravomoci NJO a systém umožňuje NJO ignorovat dohled NJC. Tento systematický problém byl viditelný během konfliktu NJO-NJC v letech 2018-2019, kdy prezident NJO tvrdil, že NJC je nelegitimní. V důsledku toho NJC nemohla účinně dohlížet na provoz NJO podle zákona.
Zatímco kontroverzní bývalá prezidentka NJO Tünde Handó odstoupila na konci roku 2019, aby se stala soudkyní Ústavního soudu, změna předsedy NJO sama o sobě takové systémové problémy nevyřeší. Jak vysvětlil jeden z dotazovaných:
i když je předseda NJO pro většinu soudců přijatelný, považují se za součást politického systému a bez dalších záruk mohou mít sklon plnit politická očekávání.
Soudci se obávají, že nedostatek organizační nezávislosti bude mít nakonec negativní dopad na jejich individuální nezávislost a že takové systémové nedostatky nutí mnoho soudců „přizpůsobit se a ohýbat“ očekávání vedoucích představitelů soudní správy. Také se obávali, že by tato mentalita mohla vyústit v individuální nezávislost soudce.
Nezávislost soudců v ohrožení
Většina soudců uvedla, že na ně ani na jejich kolegy v justici nebyl uplatněn přímý vliv externích aktérů zapojených do jednotlivých případů. Zpráva však podrobně uvádí, že vliv lze uplatňovat jinými prostředky.
V listopadu 2019 byl maďarským parlamentem přijat 200stránkový právní předpis, takzvaný „souhrnný návrh zákona“, který pozměnil několik zákonů týkajících se soudnictví. Všichni soudci viděli v návrhu zákona hrozbu pro nezávislost soudů, zejména pokud jde o jejich profesní autonomii.
Kúria (nejvyšší soud Maďarska) bude mít významný vliv na jejich profesionální práci, protože zákon se snaží formalizovat a omezit profesionální rozhodování jednotlivých soudců. Podle nových pravidel musí soudci dodat dodatečné soudní zdůvodnění, pokud se odchýlí od nezávazné právní argumentace, kterou dříve zveřejnila Kúria. To by mohlo velmi odradit soudce, aby se odchýlil od rozhodnutí Kúrie. Mnoho soudců se domnívalo, že by to mohl být způsob, jakým je na ně nepřímo uplatňován vliv.
Navíc i orgány veřejné moci mají podle zákona právo obrátit se na Ústavní soud, pokud tvrdí, že rozhodnutím obecných soudů, které rozhodly ve prospěch jednotlivce, byla porušena jejich ústavní práva. Soudci uvedli, že možnost orgánů veřejné moci podávat ústavní stížnosti je nesmysl a právní předpis, který skutečně šlape na nezávislosti soudnictví.
"Bude v Pécsi soudce, který by udělil azyl žadateli o azyl, pokud se bojí, že imigrační úřad půjde k Ústavnímu soudu?" – zeptal se jeden soudce s odkazem na mrazivý účinek, který toto ustanovení může mít na soudní rozhodování v politicky citlivých případech.
Jiný soudce označil tuto možnost za další krok ke změně rozsudků podle vkusu vlády, zatímco jiný dotazovaný se domníval, že záměrem vlády umožnit úřadům podávat ústavní stížnosti bylo přesměrovat případy z Kúrie do „politicky spolehlivější instituce“, totiž k Ústavnímu soudu.
Podle soudců jsou vážné problémy s kvalitou systému vzdělávání soudců. To má spíše nepřímý, ale stále negativní dopad na profesní autonomii, protože pokud soudce není řádně vzdělán a vyškolen, je více nakloněn řídit se právním přístupem jiných namísto svého vlastního profesního přesvědčení.
Členové justice, s nimiž Amnesty International hovořila, hovořili o svém dojmu, že zejména mezi nově jmenovanými soudci přibývá soudců s byrokratickou mentalitou. Je to částečně důsledkem změn výběrových kritérií nově jmenovaných soudců; jejich socializace v NJO; aplikačního systému, který nemusí nutně upřednostňovat silné dovednosti v právní argumentaci nebo zkušenosti v rozhodování. Vyplývá to také ze skutečnosti, že kariérní postup vyžaduje loajalitu k vedení soudu jmenovanému prezidentem NJO.
„Nechci se dostat do problémů“ – mrazivý efekt v justici
V posledních letech soudci zaznamenali nárůst počtu a závažnosti útoků ze strany politických osobností a médií proti jednotlivým soudcům a rozsudkům. Kvůli mrazivému efektu institucionálních změn se soudci bojí vystupovat na obranu svého názoru, což má za následek jen slabé známky solidarity v justici a mezi soudci a ostatními právnickými profesemi.
Soudci hlásili velmi špatnou atmosféru na různých soudech, kde si většina soudců netroufá mluvit otevřeně a svobodně, tvoří se kliky a mezi soudci panuje nedůvěra. Dotazovaní uvedli, že mrazivý efekt se zhmotňuje ve strachu mezi soudci, který jim brání promluvit nebo protestovat proti správním rozhodnutím a právním předpisům ovlivňujícím soudnictví. Soudci uvedli, že se obávají potenciální hrozby disciplinárního řízení, nevýhodného přidělování případů, špatných výsledků hodnocení, finančních důsledků, důsledků souvisejících s rodinnými příslušníky a dopadů na profesní přípravu a rozvoj.
Vzhledem k tomu, že pravidla týkající se svobody projevu a spolupráce s externími profesními organizacemi zůstávají nejasná, vede tato nejistota k mrazivým účinkům v soudnictví. Někdy soudci ani nevědí, čeho se bojí: bojí se abstraktních potenciálních budoucích následků nebo se bojí neznámého. Tento nepřímý a jemný důsledek mrazivého efektu však může ovlivnit jejich myšlení a rozhodování. Jak řekla Gabriella Ficsórová, soudkyně Krajského odvolacího soudu v Debrecínu: „Vládne nám strach z podvodu – nyní i u soudů“.
„Maďarská vláda je podle mezinárodního a vnitrostátního práva povinna zaručit právo na spravedlivý proces a nezávislost soudnictví je jeho klíčovou podmínkou,“ řekl Dávid Vig.
"Vládní úředníci a členové vládních stran se musí zdržet pošpiňování soudců, kteří se vyjadřují kriticky, a musí se zdržet útoků na soudnictví nepodloženými obviněními."
Souvislosti: Zpráva je založena na rozhovorech se 14 soudci z různých úrovní maďarského soudního systému. Výzkum provedla od listopadu 2019 do ledna 2020 Amnesty International Hungary.
Zdroj: Amnesty International
darujte prosím zde
Horké novinky
Europoslanec Dobrev: Orbánův kabinet stahuje zemi „dolů“
JV Maďarsko čeká velký rozvoj podnikání, říká ministr Lázár
Zástupci bavorské Křesťanskosociální unie v Budapešti
5+1 VÍCE zábavných faktů o Maďarsku – Některé možná překvapí
Washington Post: Američtí konzervativci by se neměli spojovat s Orbánem nakloněným Číně
Vyšší manažeři společnosti Microsoft navštívili Maďarsko