Anita Görbicz se loučí s házenkářskou reprezentací Maďarska – rozhovor
Po 233 zápasech a 1111 gólech se Anita Görbicz loučí s národním týmem Maďarska. Sportovec z Audi ETO z Győru je v současnosti kapitánem národního týmu.
Jejím nejvýznamnějším úspěchem s týmem Győru jsou čtyři finálová vítězství v EHF Champions League. Jako členka národního týmu získala stříbrnou medaili na mistrovství světa v roce 2003. V roce 2005 byla nejlepší házenkářkou světa. Kromě toho byla několikrát maďarskou házenkářkou roku a nejlepší střelkyní liga mistrů. Kromě toho byla členkou All-Star týmu Světového poháru. Anita momentálně drží rekord v počtu vstřelených branek sportovce v národním házenkářském týmu.
Královna tohoto sportu dala na časopis GLOBS exkluzivní rozhovor, ve kterém promluvila o tom, proč se rozhodla odejít do důchodu a jaké byly její vzdálené plány.
Proč jste se rozloučil s reprezentací?
Reprezentace byla během mé kariéry vždy posvátná a nezpochybnitelná věc. Tým přinesl mnoho sportovních zkušeností, mnoho přátel, vášnivé zápasy a samozřejmě úspěchy i neúspěchy. Bylo pro mě velkou ctí a obrovskou zodpovědností vést národní tým na hřišti i v reálném životě. Cítil jsem, že nastal čas, kdy jsem musel udělat čáru. I když bych byl schopen tým dále podporovat, nastal čas, aby přišla mladší generace. Jde o zcela přirozený proces, který lze ale také ovlivnit.
Svým rozhodnutím jsem chtěl tento proces ovlivnit a motivovat mladou generaci, aby přišla a převzala roli, kterou už dlouho hraji…
Kdy jste se rozhodl odejít do důchodu?
Měl jsem představu, že bych se na chvíli z reprezentace stáhl. Jako matka mám povinnosti i mimo obor a to mi v hlavě vyvolalo důležité otázky. Naštěstí jsem se v tomto ohledu mohl vždy spolehnout na svou rodinu, ale rozhodnutí bylo na mně. Je dobré něco dokončit s klidným svědomím. Cítil jsem, že jsem se rozhodl právě včas, protože konzumace jídla by měla být ukončena, dokud ještě chutná.
Jak vaše rozhodnutí přijali trenéři, spoluhráči a – samozřejmě – rodina?
Všichni, kterých se to týkalo, mé rozhodnutí akceptovali a rozuměli mým argumentům. Moje rodina je spokojená, protože s nimi a hlavně s Boldizsárem můžu trávit mnohem víc času.
Po vašem odchodu do důchodu byl váš legendární dres číslo 13 oficiálně stažen. Bude navždy vaše. Jaký je to pocit?
Nevím, co na to říct. Musím přiznat, že jsem plakal. Když jsem s házenou začínal, nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu tak daleko. Je to velká čest, gesto, kterému nemohu dostatečně poděkovat. To může být příklad toho, jak se sen stává realitou pro mladé. Když jsem uspěl já, mohou uspět i ostatní.
Když jste se stal členem národního týmu, bylo vám pouhých 19 let. Stal ses známým for veřejnost ve velmi mladém věku. Jak jste se vyrovnal s náhlou slávou a úspěchem?
To je správně. Byl jsem opravdu mladý a znamenalo to obrovskou zodpovědnost. Vždy jsem se snažil dělat maximum jak v profesním, tak v každodenním životě. Za ta léta jsem se hodně změnil, ale výzvy jsem se vždy snažil překonávat poctivě a vášnivě.
V roce 2017 jste podepsal s Győrem smlouvu na dva roky. Určitě tedy zůstanete aktivní až do roku 2019. Jaký máte plán po vypršení smlouvy?
Chci zůstat, dokud mi bude trvat smlouva a budu mít stále dost sil a motivace bojovat se svým týmem o velké věci.
ETO pro mě není jen klub, ale jeden z mých domovů.
Dle mého názoru pro mě po skončení hry najdeme úkoly, za které rád uvedu své jméno. To je však budoucnost…
Proč jste si vybral právě házenou?
Odpověď je jednoduchá: Byl jsem v tom talentovaný a chtěl jsem to dělat. Vždy mě to potěšilo.
V těhotenství jste se házené nemohla vzdát. Pravidelně jsi navštěvoval tréninky a také instruoval tréninky pro zástupce nové generace. Jak dlouho vám trvalo, než jste se po narození Boldizsára dostal zpět na trať?
házená je důležitou součástí mého života a nemohl jsem ji nechat za sebou. Příchod Boldizsára byl požehnáním, které bylo to nejdůležitější v mém životě. Nicméně házená je házená. Má také důležité místo. To je podstata. Plánoval jsem návrat tři měsíce po narození Boldizsára, tak to bylo.
Jak těžké bylo vrátit se na trať?
Návrat není nikdy snadný. Po delší pauze by si někdo mohl myslet, že všechno jde jako dřív. Před přestávkou, vyhráli jsme Ligu mistrů dvakrát za sebou. Přirozeně jsem chtěl pokračovat tam, kde jsem skončil.
V reálném životě to není tak jednoduché. Platí to, i když vás všichni chtějí zpět, což dává hodně síly pro restart.
Nebylo to jednoduché. Musel jsem hodně pracovat, abych se znovu probojoval na nejvyšší úroveň. Úspěšná jsem však byla díky všem, kteří mě podporovali. Vždy jsem se mohl spolehnout na svou rodinu, tým, spoluhráče, svaz házené, fanoušky a média. Jsem za to vděčný.
Jak vám Boldizsár změnil život?
Příchod Boldizsára mi zásadně změnil život.
On je nejdůležitější součástí mého života. Jsem s ním opravdu požehnán.
Uvažoval jste po skončení profesionální sportovní kariéry o trénování? Nebo chcete zkusit něco úplně jiného?
Po skončení kariéry bych si rád odpočinul a nabil se jak fyzicky, tak psychicky. Chtěl bych se vzdělávat a posouvat maďarskou házenou dál. Rád bych vyhledával nové talenty, staral se o ně, abych realizoval jejich sny. Vždy jsem měl velkou podporu. Cítím, že to je to nejmenší, co házené dlužím.
Pokud byste si chtěli přečíst další zajímavé články o GLOBS Magazine, klikněte prosím ZDE
nebo můžete koupit online The GLOBS Magazine na DigitalStand
Foto: MTI
Zdroj: od Petra SÁROSSY, novinářka/GLOBS Magazine
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 2. května 2024
Pobuřující: Teenager zatčen za plánování útoku na mešitu v Maďarsku – VIDEO
Na platformách Wizz Air si nyní můžete zakoupit vstupenky na výstavy a okružní jízdy!
Pochod živých se bude konat tuto neděli v Budapešti
Nepředvídané: Maďarskí gastarbeiteři opouštějí Rakousko – zde je důvod
OECD vidí, že maďarská ekonomika nabírá na síle