Je pravděpodobné, že se Budapešť stane smrtícím místem?
Silnější a delší tepelné toky, které stále častěji otřásají Evropou, jsou důsledkem globální změny klimatu. Situace se bude v budoucnu zhoršovat. V Maďarsku jsou tři úrovně výstrahy před horkem, ale v posledních letech došlo k překročení limitů těchto úrovní několikrát – možná je budeme muset v budoucnu prodloužit.
Jde jen o to, že se trochu více potím. Trvale vysoká teplota způsobuje doslova ohrožení života – v roce 2015 zemřelo kvůli extrémnímu horku 1800 lidí. Chlazení našeho těla nutí naše tělo pracovat v napjatém tempu – zejména srdce.
Ve městech je to nejhorší. Extrémní vlny veder se stávají vážnou hrozbou ve městech, kde je jich hodně betona tmavá rozhraní zvyšují teplo do značné míry a zabraňují ochlazování vzduchu. Jinými, vhodnějšími slovy:
Ve městech mají budovy odvod sálavého tepla. Vytvořené mikroklima dělá města jakýmsi druhem "tepelné ostrovy", a v tomto prostředí je zdraví drasticky ovlivněno.
– říká Dóra Szagri, doktorandka BME (Katedra stavebních materiálů a technologií). Např. povrch pokrytý rostlinami v parcích je o 12-14°C (53.6-57.2°F) chladnější, dokonce i mezi domy, než jakýkoli povrch pokrytý betonem. Regionální klimatický model Maďarska předpovídá průměrný nárůst o 3-4°C (37.4-39.2°F) do konce století.
Projekt "Efekt tepelného ostrova" velkých měst může přispět k úmrtnosti z horka 50 %.
Teplo musí být vyloučeno. Je zřejmé, že je třeba něco udělat; to je to, co výzkumná skupina Změna klimatu a Energetika budov (ze stejného oddělení) pracuje s přispěním Dóry Szagri. Mají dva cíle: chtějí snížit tvorbu tepla v budovách konstrukčními řešeními a přimět společnost k povědomí o této problematice.
Vytvoření mapy citlivosti země je dalším krokem, ke kterému může pomoci stavební fond a anonymní průzkumy zvyků obyvatel. Kdokoli může přispět k úspěchu tohoto projektu tím, že vezme tyto konkrétní anonymní průzkumy.
U budoucích staveb, rekonstrukcí či rekonstrukcí bychom neměli myslet jen na udržení tepla uvnitř (myšleno na zimu), ale také na přehřáté léto. Je to velmi aktuální problém, protože 70 % stavebního fondu vyžaduje obnovu a výstavba nových budov v zemi je stále intenzivnější.
Design a zvyky
Při projektování budovy je jedním z prvních kroků orientace, jak do budovy vpustíme světlo, kam umístíme okna. Mnohým by se líbilo skleněné stěny na terase, ale během léta může snadno dojít k přehřívání. Vhodně zvolené a umístěné rostliny mají velký význam, stejně jako barva stěny – tmavá stěna se může rychle o 30 °C (86 °F) zahřát než světlejší stěna.
Důležitou otázkou je také stínování. Pro zastínění je mnohem efektivnější použít roletu nebo roletu venku, než stínící clonu uvnitř – podle Dóry Szagri. Je dobré mít okna alespoň na dvou protilehlých průčelích, nechat místností profouknout vítr a větrat bychom měli pouze v noci – pokud je venku nižší teplota než uvnitř.
Klimatizace je tou nejlepší volbou, i když není šetrná k životnímu prostředí, protože po několika desetiletích se životnost může prodloužit, pokud má byt správný chladicí systém.
Mohou se zdát maličkosti, ale energeticky úsporné domácí spotřebiče (např. indukční varné desky místo plynového sporáku) a LED světlo mohou také výrazně pomoci snížit vytápění.
Před výstavbou nebo obnovou můžeme promyslet osobní řešení této problematiky. Dalším projektem výzkumné skupiny je vývoj 3D dynamického simulačního modelu jednotlivých budov. S pomocí této technologie můžeme předvídat okolnosti uvnitř i venku a přidat domácí zvyky a změny v těchto zvycích; můžeme předem přesně ukázat životní podmínky.
Zdroj: 24.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Hlavní důvody, proč byste si měli vybrat Maďarsko pro studium v zahraničí
10 nejlepších univerzit v Maďarsku pro mezinárodní studenty
Co se dnes stalo v Maďarsku? – 7. května 2024
Dobré zprávy o uzavírkách silnic v okolí letiště v Budapešti
Do Budapešti brzy přijede čínský prezident Si Ťin-pching, to budou hlavní témata jeho návštěvy
Maďarsko-uzbecké podnikatelské fórum: Do Taškentu přijelo v rámci maďarské delegace 29 podnikatelů