Chorvatský prezident v Maďarsku – Grabar-Kitarovic vyzývá k posílení středoevropské spolupráce
Budapešť (MTI) – Středoevropské „křídlo“ Evropské unie a NATO by mělo být posíleno, stejně jako spolupráce mezi zeměmi regionu, řekla ve středu v Budapešti chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovic.
Chorvatsko a Maďarsko, dvě země se společnou historií a tradicemi, by měly jít příkladem pro dobré sousedské vztahy, řekl Grabar-Kitarovič v přednášce na budapešťské Corvinově univerzitě.
Prezidentka vyjádřila nespokojenost s nedávnou zahraniční politikou své země a uvedla, že chorvatská vláda si nevšimla nejen výzev, kterým čelí, ale také příležitostí, které se skrývají v EU a evropské spolupráci.
Grabar-Kitarovic poznamenala, že průměrný HDP na obyvatele středoevropských zemí ležících mezi Baltským a Jaderským mořem činí 45 procent průměru EU, což je podle ní známkou toho, že tyto země musí spolupracovat, protože „mají dlouhou cesta“ z hlediska hospodářského rozvoje. Zdůraznila význam energetické bezpečnosti, rozvoje severojižních projektů energetické infrastruktury usnadňujících zpětné toky v regionu, propojení plynového terminálu LNG v Chorvatsku s terminálem v Polsku a umožnění zpětných toků plynu mezi Chorvatskem a Maďarskem.
Prezidentka zdůraznila, že netlačí na vznik nové instituce či rozšíření Visegrádské skupiny, ale spíše na neformální „platformu“ spojující země mezi vodami Baltu a Jaderského moře.
Grabar-Kitarovic na přednášce na budapešťské Corvinus UniversityGrabar-Kitarović řekl, že EU postrádá strategii pro řízení evropské migrační krize. Řekla, že EU potřebuje najít dlouhodobá řešení krize a také řešit její příčiny, jako jsou války, terorismus a chudoba na Blízkém východě. Prezident řekl, že EU by měla investovat do zemí původu migrantů a poskytovat jim pomoc. Řekla, že EU musí chránit své vnější hranice, zejména řecko-tureckou námořní hranici.
Grabar-Kitarović se dotkl maďarského plotu na jeho hranici s Chorvatskem a řekl, že Maďarsko má právo rozhodnout, jak chce chránit své hranice a bezpečnost.
Řekla, že skutečným uprchlíkům prchajícím před válkou je třeba poskytnout pomoc, a dodala, že migrační krize není jen humanitární krizí, ale „složitějším problémem“ s ekonomickými a bezpečnostními aspekty. Řekla, že migranti překračující hranice nelegálně, aniž by byli registrováni a nedávali otisky prstů, jak stanoví evropská pravidla, představují bezpečnostní riziko.
Grabar-Kitarović zdůraznil, že Záhřeb není proti samotné migraci, ale spíše proti nelegálnímu překračování hranic, a dodal, že by se mělo jasně rozlišovat mezi ekonomickými migranty a uprchlíky.
Prezidentka uvedla, že nechce uzavřít oficiální hraniční přechody své země, ale chce pouze zajistit, aby chorvatské úřady věděly o každém, kdo do země vstoupí.
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 1. května 2024
Kandidát Fideszu na primátora Budapešti slibuje čistou, organizovanou Budapešť
Nový noční spoj z tohoto maďarského města do Varšavy!
Von der Leyen: Maďaři udělali Evropu silnější, maďarská komisařka: Tohle není EU, o které jsme snili
Vlaky a autobusy v Maďarsku se nyní snadněji sledují v reálném čase!
Maďarsko slaví 20. výročí členství v Evropské unii