Máme mylné představy o jedné z největších maďarských bitev?
Bitva u Moháče v roce 1526 mohla být ve skutečnosti vybojována 8. září místo 29. srpna, jak se dříve věřilo, řekl Norbert Pap, profesor historické geografie na univerzitě v Pécsi, který je vedoucím výzkumníkem komplexu Sulejmanovy hrobky poblíž Szigetváru. .
Řekl to Norbert Pap, vedoucí výzkumné skupiny, která také zkoumala místo bitvy u Moháče Origo že 29. srpen 1526 je jedním z nejznámějších dat maďarské historie. Vzpomínka na bitvu u Moháče se prolínala se dnem stětí sv. Jana Křtitele a stala se tak dnem smutku pro maďarský národ, který ztratil svého krále a vůdce.
„Tím se 29. srpen stal posvátným. Byly na něm vybudovány symboly: pamětní místo 200 let výročí bitvy, pamětní kaple Bojiště (Csatatéri Emlékkápolna), byla zasvěcena svatému Janu Křtiteli,“ vysvětlil Norbert Pap.
Pokud však převedeme čas písemných pramenů datovaných podle juliánského kalendáře použitého během bitvy na gregoriánský kalendář, bylo by výročí 8. září, nikoli 29. srpen, řekl.
Ale podle jeho vysvětlení je chronologické místo bitvy u Moháče dáno tradicí. Při vyprávění historických událostí 15.–16. století je každá významná událost – ať už je to muslimský, křesťanský nebo židovský kalendář – zobrazena jako jeden z jeho svatých dnů. Někdy však musely být kalendáře reformovány, aby zůstaly použitelné pro každodenní život a náboženskou praxi a také aby se dokázaly přizpůsobit astronomickým jevům.
To se také stalo v roce 1582, kdy byl za papežství Řehoře XIII. opraven desetidenní skluz k jarnímu bodu juliánského kalendáře, který se používal v současném křesťanském světě. To se později napravilo mj. vynecháním 10 dnů následujících po 10. říjnu, takže dalším dnem se místo 4. října stal 15. říjen Reforma byla úspěšná, kalendář byl opraven, jarní slunovrat a další důležité astronomické události, byly s ním koordinovány. Také výpočet důležitých náboženských svátků a plánování a organizace zemědělství se staly mnohem přímočařejšími.
Výzkumník však poznamenal, že tradice je nereformovatelná. V rámci jednoho roku po svátcích následují další svátky a každý z nich má svůj náboženský význam a symbolický význam i historický význam. Kalendářní reformy provedené k organizaci zemědělských prací po čase oddělily sakrální a světský (přesně měřený) čas.
Co to ale znamená pro Moháč? Norbert Pap zdůraznil, že pokud bychom změnili vzpomínkový den, zcela by to narušilo památku Moháče, která má 500 let starou národotvornou tradici. Podle dnešního katolického kalendáře je 8. září narozením Marie a nemá žádný význam související s bitvou u Moháče.
„Narozeniny Panny Marie jsou slavnostním dnem a nemohou být dále od tragického dne 29. srpna v maďarské historii,“ dodal.
Vzhledem ke svému symbolickému obsahu je tedy tento státní den smutku stále 29. srpna, ale v kontextu jejich zkoumání má fakt, že bitva podle gregoriánského kalendáře byla 8. září, zásadní důsledky pro okolnosti střet a samotné tažení roku 1526.
Profesor řekl, že chronologie konkrétních událostí v den bitvy, například východ a západ slunce, je jiná 8. září než 29. srpna.
V jejich historickém studiu má zásadní význam, neboť osmanské prameny popisují události bitvy u Moháče v souvislosti s muslimskými modlitbami, které jsou zase spojeny s astronomickými (slunečními cykly) jevy. Aby bylo možné přesněji rekonstruovat události bitvy u Moháče, je třeba místní čas naměřený na Moháčské pláni v den střetu počítat podle gregoriánského kalendáře k 8. září. Podle Norberta Papa mimo jiné při studiu pohybů maďarské i osmanské armády možná stojí za úvahu 10denní rozdíl mezi 29. srpnem a 8. zářím.
Při zkoumání událostí tažení je důležitá doba, kdy dozrává úroda a probíhá sklizeň, neboť až po sklizni na polích byly maďarské jednotky poslány do tábora u Moháče.
Při zkoumání podmínek armád a jejích příprav je vhodné vzít v úvahu skutečnost, že 10denní skluz v juliánském kalendáři znamená značný rozdíl ve vegetačním cyklu a organizaci zemědělských prací.
Další okolnost, která stojí za zmínku, je, že kvůli chladnému období, nazývanému také „malá doba ledová“, byl listopad v 16. století zimním měsícem. Osmané se stáhli z Maďarska, když se počasí ochladilo. Přelomovým dnem byl den Kašim, 26. říjen, což byl podle juliánského kalendáře den svatého Demetera. Ústup v polovině října se podle předchozích informací nekonal uprostřed podzimu jako dnes, ale tehdy to byl samotný konec podzimu, nebo snad i začátek zimy.
Proto je třeba při zkoumání rozhodnutí vojenského vedení obou stran brát v úvahu rozdíl mezi oběma kalendáři a jeho potenciální důsledky pro počasí, a to samozřejmě neplatí pouze pro události v roce 1526, profesor řekl. O nedávném nálezu informovali Norbert Pap a jeho výzkumní kolegové Péter Gyenizse, Máté Kitanics a Gábor Szalai v časopise Balkán Füzetek (Balkan Papers).
Přečtěte si takéNejvětší maďarské bitvy historie
Přečtěte si takéMaďarsko – Historici objevující dosud neznámá fakta o moháčských hrdinech
Přečtěte si takéMoháč, kde začala osmanská nadvláda středověkého Maďarska – Fotogalerie
Zdroj: Origo.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Orbán: Hlasovat pro levici znamená podporovat válku
Orbánovi spojenci oligarchové vydělali na státní dálniční koncesi 38 miliard eur
Založeno třetí maďarské oddělení UNESCO
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 2. května 2024
Pobuřující: Teenager zatčen za plánování útoku na mešitu v Maďarsku – VIDEO
Na platformách Wizz Air si nyní můžete zakoupit vstupenky na výstavy a okružní jízdy!