Velikonoční tradice Maďarska
Velikonoce úzce souvisí se začátkem jara a s tradicemi v souvislosti s plodností. Velikonoce jsou také svátkem vzkříšení a znovuzrození, tedy dobou, kdy si křesťanská církev připomíná vzkříšení Ježíše Krista. Je to rodinný a zároveň náboženský svátek, ke kterému se váže řada lidových tradic a zvyků. Tento článek zdůrazňuje nejběžnější maďarské velikonoční tradice tehdy a nyní.
Tradiční velikonoční jídla jsou šunka, pletený bochník a vařená vejce. Šunka se poprvé jí na Bílou sobotu večer, na konci půstu. Na velikonoční neděli většina rodin jí velikonoční jídlo s nakládaným křenem. Slavnostním jídlem tohoto dne je jehněčí.
Druhý den Velikonoc se v některých oblastech Maďarska nazývá „vízbevető hétfő“ (pondělí vržené do vody), protože je to den kropení. V dřívějších dobách byly mladé dívky násilím vytahovány ke studni nebo vodnímu žlabu a vylévány vědrem vody nebo odváděny do potoka a vykoupány. Muži chodili dům od domu obsypávat dívky za zpěvu a rýmování, za což dostávali červená vejce. Kropení pochází ze starověkého obřadu plodnosti a očisty. Očistná síla vody je v křesťanství spojena s obřadem křtu. Postřikování je rozšířeným zvykem i dnes v jemnější podobě, chlapci a muži postřikují děvčata kolínskou obecně; ale hlavně na venkově je stále běžné kropení studenou studniční vodou. Chlapci tentokrát vyprávějí básně o postřikovačích. Jedna z nejstarších a nejtradičnějších básní o postřikovačích je následující:
Szépen kérem az anyjat,
Adja elő a lányát,
Hadd locsolom a haját,
Hadd nőjjön nagyra,
Máta csikó farka,
Még annál je nagyobbra,
Mint a Duna hossza!
Je dovoleno zalévat?
(Pěkně se ptám matky
Vydej mi její dceru
Nech mě pokropit její vlasy
Aby to rostlo déle
Tak dlouhý jako ocas hříběte
Tak dlouho, jako je délka Dunaje!
Můžu ji posypat?)
Toto je nejoblíbenější a nejjednodušší báseň o postřikovačích:
Zöld erdőben jártam,
Kék ibolyát láttam
El akart hervadni
Je dovoleno zalévat?
(Byl jsem v zeleném lese
Viděl jsem modrofialovou
Chystalo se to uschnout
Můžu ji posypat?)
Odměnou kropení bylo a stále je jídlo a pití, většinou lihoviny a malovaná vajíčka. Vejce jsou starověké symboly plodnosti a alegorie vzkříšení v symbolice křesťanské církve a od 12. století jsou svátostné. Před rozšířením chemických barviv se k barvení vajec používaly přírodní materiály. Vajíčka se malovala nejčastěji cibulovou šťávou, ale existovaly i jiné způsoby – slupky plané jabloně měly žlutou barvu, jedlovec zelenou barvu a čočka modrou.
Způsob zdobení vajíček je voskování a škrábání. Při voskování se na vajíčko horkým voskem vykreslují různé vzory, které se po ztuhnutí vloží do lakovací kapaliny. Po překrytí vajíčka barvou se vosk setře a na malovaném vajíčku se obkreslí vzory. Poté se přetře mastným hadříkem nebo krakelováním, aby se leskl. Škrábáním se ozdoba škrábe špičatou jehlou do již namalovaného vajíčka. Zdobícími motivy mohou být pastiše keramiky a výšivky, geometrické dekorace nebo obrázky života, epigrafy. V západních částech země se malovaná vejce kreslila kyselinou. Existují i jednodušší metody, například když se na čerstvě natřená vajíčka záplatují listy a jejich žilky dávají vzor. Šikovní kováři vyrábí obutá vajíčka s jemnými kovovými ozdobami. Malovaná vejce mohou být vařená vejce nebo vejce „vyfouknutá“, při této metodě se na obou koncích vajíčka prorazí dva malé otvory a vnitřek vajíčka se vyfoukne.
Velikonoční králík je nová tradice, pravděpodobně pochází z německých oblastí a poté se rozšířila mezi obyvatele měst a venkova. Badatelé říkají, že starověký vztah mezi vejci a králíky se nachází v německé mytologii, v legendě o bohyni podsvětí, která říká, že králíci byli původně ptáci, ale bohyně je přeměnila na savce. Plodný králík symbolizuje plodnost, stejně jako vejce. Děti před svátkem vyrábějí hnízda pro velikonoční králíky, do kterých kladou malovaná vajíčka. Králíci dnes nosí nejen vajíčka, ale i jiné dárky; rozdávání dárků o Velikonocích je dnes již rozšířená tradice podobná Vánocům, ale hlavně pro děti. Nejčastější otázka, kterou po Velikonoční neděli slyší každé dítě: „A co ti naložil zajíček?
napsala Zsófia Luca Szemes
Foto: MTI
Zdroj: http://dailynewshungary.com/
darujte prosím zde
Horké novinky
Mše na shromáždění Pétera Magyara dnes v „hlavním městě Fideszu“ – FOTKY
Co se dnes stalo v Maďarsku? – 5. května 2024
FOTKY: Pochod živých v Budapešti
5+1 zábavných faktů o Maďarsku – Některé možná překvapí
Maďarský „stínový premiér“: Potřebujeme silnou Evropu
Univerzita Széchenyi István představuje svůj vývoj zahraničním diplomatickým vůdcům v Maďarsku
5 Komentáře
[…] Zpočátku byly dívky přitahovány ke svému vnitřnímu dobru a polévány lahví vody, která symbolizovala očistnou, magickou a plodnost. […]
[…] Zpočátku byly dívky přitahovány ke svému vnitřnímu dobru a polévány lahví vody, která symbolizovala očistnou, magickou a plodnost. […]
[…] Zpočátku byly dívky přitahovány ke svému vnitřnímu dobru a polévány lahví vody, která symbolizovala očistnou, magickou a plodnost. […]
[…] Zpočátku byly dívky přitahovány ke svému vnitřnímu dobru a polévány lahví vody, která symbolizovala očistnou, magickou a plodnost. […]
[…] Zpočátku byly dívky přitahovány ke svému vnitřnímu dobru a polévány lahví vody, která symbolizovala očistnou, magickou a plodnost. […]