Konzumace hmyzu by mohla být alternativou k enormní konzumaci masa
V tuto chvíli žije na Zemi více než 7 miliard lidí a toto číslo se neustále zvyšuje. Většina lidí ve vyspělých zemích jí maso téměř každý den. Většina z nich přitom ani nepřemýšlí o tom, jaké důsledky má rostoucí spotřeba masa na životní prostředí.
Podle výzkumu provedeného v roce 2008 KSH (Maďarský ústřední statistický úřad) jen v Maďarsku každý člověk sní 61.5 kilogramu masa ročně, za což zaplatíme 50 tisíc forintů. Když toto číslo vynásobíme počtem obyvatel Maďarska, 9 milionů, výsledek je neuvěřitelný. Zvlášť když uvážíme, že Maďarsko je relativně malá země. Poptávka celé planety po mase může být uspokojena pouze průmyslovým chovem.
Tato metoda však vyžaduje ohromné nároky. Jedna třetina veškeré půdy na Zemi a dvě třetiny veškeré zemědělské půdy se využívají k chovu zvířat. Chov hospodářských zvířat je zodpovědný za vypouštění 18 procent skleníkových plynů, což je více než procento vyprodukované dopravou. Průmyslové zemědělství má navíc škodlivé účinky na lidské zdraví. Chovné oblasti jsou přeplněné zvířaty a toto nehygienické prostředí funguje jako dokonalá laboratoř pro nové viry. Epidemie jako prasečí chřipka, ptačí chřipka, salmonela a nemoc šílených krav pocházejí z oblastí chovu dobytka. Konzumace příliš velkého množství masa má za následek vysoký obsah cholesterolu a kalorií a trávení koncentrovaného obsahu bílkovin vyžaduje tolik energie, že to může lidem dokonce zhoršit náladu.
V neposlední řadě průmyslové farmy zacházejí s chovanými zvířaty nelidsky a krutě. Kuřata jsou chována tak, že rostou nepřirozenou rychlostí a jejich prsa se stávají nejsilnějšími ze všech částí těla, protože maso z prsou přináší chovatelům největší užitek. V důsledku toho si nevyzrálá kostra kuřat nedokáže poradit s rychle se vykrmujícím tělem, mnoho z nich se tak stane neschopnými pohybu, nedostanou se ke krmítku a zakrátko zemřou hladem. Tato zvířata jsou chována tak přeplněná, že si kvůli nedostatku místa často navzájem ubližují. Aby se tomu zabránilo, jsou slepicím zkráceny nohy, křídla a zobáky a prasatům jsou řezány ocasy a vylámány zuby, často bez jakékoli anestezie, aby si navzájem neohlodaly ocasy. Mnoho lidí říká, že řešení tohoto problému by mohlo být šetrnější k životnímu prostředí a ke zvířatům, ale pravdou je, že by to bylo neudržitelné se spotřebou 7 miliard lidí. Existují však i jiná řešení.
První z nich je vegetariánství. Vegetariánský životní styl je spojen s nižším rizikem srdečních chorob, rakoviny, vysokého krevního tlaku a cukrovky. Nemluvě o tom, že je velmi šetrný k životnímu prostředí. Na produkci jednoho kilogramu hovězího masa je potřeba 20 tisíc litrů vody a 30 kilogramů obilovin, ve skutečnosti se 80 procent kukuřice vyprodukované ve Spojených státech používá k chovu zvířat. Vegetariánství by mohlo pomoci všem těmto problémům. Podle propočtů, pokud by se 10 procent lidí žijících v současné době na smíšené stravě stalo vegetariány, takto zbývající obiloviny by stačily k zastavení hladomoru v zaostalých zemích.
Další, velmi zajímavou možností by mohla být konzumace laboratorního masa. Touto metodou se maso doslova v laboratořích připravuje z kmenových buněk prasat, které jsou chovány ve fetálním telecím séru. 56 miliard zvířat by nebylo zabito každý rok, kdyby všichni jedli laboratorní maso na planetě; byla by zapotřebí pouze dárcovská stáda, která by zajistila kmenové buňky nezbytné pro laboratorní maso. Produkce potřebuje pouze polovinu energie než chov zvířat, pouze jedno procento v současnosti využívaných pastvin, čtyři procenta vodních zdrojů Země a emise skleníkových plynů jsou zanedbatelné. Laboratorní maso se vyrábí s přidanými vitamíny na rozdíl od průmyslového masa, které obsahuje antibiotika a hormony. Výroba laboratorního masa je ale v současnosti extrémně drahá a dlouhá, podle hvg.hu trvá výroba jediného burgeru 250 tisíc fontů a šest týdnů. Navíc musí být prokázáno, že jeho výživa je stejná jako u původního masa a že je vhodné pro lidskou spotřebu.
Možná nejneuvěřitelnějším možným řešením je jíst hmyz. I když by se mnoha lidem udělalo špatně i z představy konzumace brouků, na Dálném východě a v Jižní Americe jsou kultury, kde je to již dlouhou dobu běžnou praxí. Kobylkové „maso“ překvapivě obsahuje třikrát více bílkovin než hovězí. Tovární chov hmyzu potřebuje méně vody a úrodné půdy a vypouští méně skleníkových plynů. A co víc, na rozdíl od savců a drůbeže by hmyz ve skutečnosti měl rád přelidněné, špinavé podmínky průmyslového zemědělství a s potěšením by jedl odpad civilizace. A protože tato zvířata jsou geneticky daleko od lidí, bylo by menší riziko, že jejich patogeny nakazí lidi.
Jediným problémem života bez masa je, že nic samo o sobě nemůže nahradit maso, protože nic nemá stejné množství aminokyselin. Aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin našeho těla. Všechny naše svaly, šlachy, orgány, žlázy, nehty a dokonce i naše vlasy se skládají z bílkovin. Růst, regenerace a udržování těchto buněk je funkcí aminokyselin, proto je jejich náhrada extrémně důležitá. Jednou dobrou alternativou doplňku živin je kombinace mléka, mléčných výrobků a vajec.
A konečně, nejjednodušší způsob, jak omezit obrovskou spotřebu masa na planetě, je omezit naši vlastní spotřebu masa. Toto řešení je dobré pro lidské zdraví, životní prostředí, zvířata a pro celou planetu. Zařadit do našeho jídelníčku jeden bezmasý den každý týden opravdu není skvělá cena za lépe žítelnou budoucnost.
na základě článku bioetikablog.hu, origo.hu, hvg.hu
od Zsófie Luca Szemes
Fotografie: napidoktor.hu
Zdroj: http://dailynewshungary.com/
darujte prosím zde
Horké novinky
FOTKY: Pochod živých v Budapešti
5+1 zábavných faktů o Maďarsku – Některé možná překvapí
Maďarský „stínový premiér“: Potřebujeme silnou Evropu
Univerzita Széchenyi István představuje svůj vývoj zahraničním diplomatickým vůdcům v Maďarsku
Tento víkend začaly do Budapešti dojíždět nostalgické tramvaje, autobusy a trolejbusy
Čína ctí dědictví maďarského architekta Lászlóa Hudce a básníka Sándora Petőfiho