Hrdinové roku 1956: Dívka, která už byla mrtvá, když její fotografie obletěla svět
Na 13th listopadu 1956 zrzavá, pihovatá, prošívaná, 15letá maďarská dívka s hrdým vzdorem v očích z obálky hleděla na čtenáře dánského Billed Bladet. V rukou držela ruskou kazetovou pušku. Fotografie Eriky Szeles obletěla světový tisk. Podle szeretlekmagyarorszag.hu mnoho lidí se na fotografii dívalo jako na symbol maďarské revoluce, symbol odvahy a naděje. Nikdo ale nevěděl, že dívka je již mrtvá, když její fotografie byla zveřejněna na obálce dánských novin.
Revoluční dívka byla zastřelena 7th listopadu, kdy se snažila pomoci zraněným v pásce Červeného kříže. Kulka vyšla ze sovětské pušky a zasáhla Eriku do krku. Ale kdo byla tato dívka? O jejím životě se před pár lety dozvěděl Dán a již neexistující portál Hírszerző.
Fotku, která obletěla svět, udělali dánští novináři. Paul Raae a jeho fotograf Vagn Hansen se dostali do Maďarska na podzim roku 1956 s velkým štěstím, protože neměli povolení ke vstupu do země. Se svým malým Volkswagenem se připojili ke konvoji Červeného kříže, takže se do Budapešti dostali mezi prvními. Dánové byli šokováni tím, co viděli.
Paul Raae s zděšeným úžasem referoval o tom, jak se dav vrhl na Úřad obrany státu s holými pěstmi. Viděli dívku, která skočila před ruský tank, aby ho zastavila. Fotografovali také oběti, revolucionáře, mladé lidi a starší lidi. Byli na Üllői Road, poblíž Kiliánových kasáren a na náměstí Köztársaság.
Mezitím potkali Eriku. Slavný dánský fotograf, kterého se Hírszerző zeptal, si ten okamžik přesně pamatoval i po desetiletích. „Náhodou se mi podařilo pořídit fotografii, která obletěla svět a stala se symbolem revoluce. Viděl jsem krásnou, zahalenou a ozbrojenou dívku s vážným výrazem ve tváři a přesvědčil jsem ji, aby zapózovala na pár fotografiích.“
Tato vážně vypadající, krásná dívka se narodila ve 13th budapešťský obvod. Erikě byly tři roky, když kvůli válce přišla o otce. Vychovala ji matka. Vystudovala kuchařku a na podzim roku 1956 pracovala v hotelu Béke.
Často navštěvovala literární klub svého strýce. Endre Bondi byl známý jako dirigent, skladatel a spisovatel. „Patnáctiletá dívka se k našemu šermu připojila s překvapivou zralostí. Měla svůj názor na debaty v Petőfi klubu a doufala v demokratickou obrodu s ohněm v očích,“ napsal o dívce novinář Tamás Földes.
Když vypukla revoluce, přidala se k rebelům na straně svého přítele, který byl o 3-4 roky starší než ona. Při tvorbě fotografie možná pomohlo, že Erika pravděpodobně promluvila pár slov dánsky, protože na konci 1940. let strávila v Dánsku několik měsíců. Dostala se tam s pomocí společnosti Red Barnet, která po válce pomáhala chudým dětem.
Píše Szeretlekmagyarorszag.hu že o pár dní později Erika vyměnila pušku za bílé šaty a pásku Červeného kříže, aby pomáhala zraněným na ulicích. Právě pomáhala zraněným, když na ni zaútočil sovětský voják. Vypálil sérii výstřelů, které dívku okamžitě zabily. Podle jejího úmrtního listu, který zachytila nemocnice v ulici Péterfy Sándor, zemřela na prostřelení krku.
Henningu Schultzovi bylo také 15 let, když byla Erikina fotka zveřejněna na obálce Billed Bladet. Hluboce ho to zasáhlo a občas si říkal, jak skvělé by bylo navštívit Maďarsko a najít dívku, jejíž jméno tehdy ani neznal. Lidé prostě Eriku říkali „cover girl“.
Uplynulo 50 let a geograf v důchodu začal po dívce pátrat. Plánoval najít hrdinskou dívku a dát jí tři kopie dánského Billed Bladet, které si v roce 1956 odložil.
Nejprve začal hledat informace na internetových fórech, ale sotva něco našel. Odcestoval tedy do Maďarska a vyhledal Historickou obrazárnu Maďarského národního muzea, aby požádal o pomoc. Nadšeně mluvil o dívce, kterou kdysi on a jeho přátelé tolik obdivovali.
"Všichni jsme ji milovali a mysleli jsme si, že je velmi silná, statečná a hezká," řekl Schultz. Jeho cesta ale nebyla úspěšná. Kontaktoval několik maďarských časopisů, aby zveřejnily fotografii, aby Eriku někdo poznal. Nakonec tak učinil Magyar Nemzet, ale průlom to nepřineslo.
TlačítkoSchultz tedy v roce 2008 daroval noviny Maďarskému národnímu muzeu. Spokojil se také s tím, že muzeum obdrží podepsané kopie dvanácti fotografií fotografa Vagna Hansena z roku '56, které byly vystaveny později.
Pátrání však nebylo úplně neúspěšné. Schultz našel dánský článek z roku 1981, ve kterém uprchlík z roku 56 József Árki řekl, že chodil do stejné kuchařské školy, do které chodila 15letá dívka.
Hírszerző se příběhem slavné fotografie zabýval a nakonec jedna z novinářek portálu Adél Tossenberger zjistila Erikino příjmení na základě vzpomínek Henninga Schultze a Tamáse Földese. Hrob dívky, která zemřela hrdinskou smrtí ve věku 15 let, pak našla na hřbitově Kerepesi.
„Má drahá holčičko, má Eriko, na nezapomenutí, 1941. I. 6. – 1956. XI. 7.” jak říká její epitaf.
Fotografie: www.szeretlekmagyarorszag.hu
Copy editor: bm
Zdroj: http://www.szeretlekmagyarorszag.hu/
darujte prosím zde
Horké novinky
Starosta budapešťského obvodu zakázal premiérovi Orbánovi vystupovat v místních novinách?
Železnice Budapešť-Bělehrad: Výstavba dosáhla nového milníku
Budapešť získá 770 milionů EUR z fondů EU na rozvoj!
Pozor: Velký dunajský most v Budapešti bude celý víkend uzavřen, doprava na místě
Připravte si peněženku: Ceny venkovních bazénů letos v létě v Maďarsku porostou
Orbán: Maďarsko spojí ceny pohonných hmot s regionálním průměrem
2 Komentáře
Jsem muž, který vázne na pletky vaší úžasné bojovnice za svobodu ERIKA. Pokud chcete celou historii, pošlete mi svůj e-mail.
Jsem: henning@£h53.dk. Všechno nejlepší Henning.
Vážení čtenáři.
Můj e-mail byl špatný.
Správný email je: henning@h53.dk