Realita vyrůstání v Maďarsku
Nedávno byla zveřejněna první maďarská zpráva o dětských právech – více než 5,000 XNUMX dětí bylo dotázáno na jejich budoucí obavy, na to, jak bezpečně se cítí a jaké vzdělání by chtěly mít.
Samotnou zprávu inicioval Hintalovon Gyermekjogi Alapítvány (nadace pro práva dětí) a dobrovolníci studentů, píše 24.hu. Průzkumu se zúčastnilo 5,300 70 dětí a 15 % z nich bylo ve věku 17-29 let. 10 % z nich byli teenageři ve věku 14–1 let a 9 % bylo ve věku XNUMX let a méně.
Mimo tři děti, dvě říkají, že to, co se učí ve škole, je k ničemu.
Každé páté dítě nemůže sportovat ani hrát hudbu, protože na to nemá kromě studia dostatek času. Ze zprávy jasně vidíme, co považují za nejdůležitější: vzdělání. Myslí si, že stát by jim mohl nejvíce pomoci kvalitním vzděláním pro dobré pracovní příležitosti do budoucna – o to jim jde nejvíce.
Průzkum ukazuje, že ve školách, kde se děti cítí bezpečně a učitelé se k nim chovají s respektem, považují učební materiál za užitečnější než jinde. Kvalitu školy určuje užitečnost učebního materiálu. 63 % účastníků si myslí, že většina učebních materiálů není vůbec užitečná.
70 % středoškoláků si myslí, že se musí učit spoustu zbytečných věcí.
„Počet lekcí je brutálně vysoký, takže jakákoli mimoškolní aktivita má za následek naprosté vyčerpání. Očekávání zůstávají stejná, ale naše výkonnost se zhoršuje. Ne náhodou. Nemáme dostatek času věnovat pozornost svému duševnímu a fyzickému zdraví, a to snižuje naši mozkovou sílu. Jsem si jist, že existuje řešení, jak nevidět děti unavené psy celý den,“
řekl jeden ze středoškoláků.
Problémem je i atmosféra, ve které se učí. Existuje mnoho vyloučení, obtěžování a šikany. Každé třetí dítě nemá možnost vykonávat nějaké pravidelné aktivity mimo školu – především proto, že nemá dostatek času. 8 % nesportuje ani nehraje hudbu, protože si to rodiče nemohou dovolit, nebo k tomu v jejich obytných oblastech není příležitost. Tyto problémy se týkají především studentů odborných učilišť a těch, kteří žijí na vesnicích na venkově. Můžete si přečíst o tendenci volby školy zde.
Dalším vážným problémem je, že děti nemají pocit, že by jejich názor na budoucnost země byl důležitý – ano, jen čtvrtina z nich. Studentské demonstrace tu byly už dříve, ale jen 17 % z nich si myslí, že byly nějakým způsobem užitečné – řada z nich se také bojí následků. Můžete si přečíst o nejnovější studentské demonstraci zde.
„Jeden můj známý se dostal před třídou do trapné situace. Domácí učitel se ho zeptal, proč podporuje demonstraci, když jejich škola v té době nebyla zapojena do tohoto konkrétního problému, protože je to charterová škola. Učitel se v něm snažil vyvolat pocit viny tím, že dodal, že škola na to možná v příštím roce nedostane finanční podporu a může se brzy zavřít,“
řekl jeden ze studentů.
Většina dětí se cítí bezpečně doma (97 %), ve škole (78 %) a ve svých rezidenčních oblastech (76 %), ale na internetu se bezpečně cítí pouze 63 % z nich. Jak vidíme, každé páté dítě se ve škole a na učilištích cítí nejistě, jejich podíl je 34.5 %. Většina těchto dětí prostě chce, aby se s nimi zacházelo stejně, i když jsou odlišné. Chtějí také ve škole více odborníků, kterým mohou věřit a na které se mohou obrátit s jakýmkoliv problémem, který mají.
Každé čtvrté dítě se cítí nejistě ve své rezidenční čtvrti – většinou v městských částech hlavního města. Pokud se podíváme na pohlaví, chlapci se cítí bezpečněji (81 %) než dívky (74 %). Více než polovina dětí má pocit, že je ostatní nepřijímají, a 27 % z nich totéž zažilo se svými učiteli – více dívek než chlapců, zejména v rodině.
Migrační krize do jisté míry zasáhla i děti. Polovina z nich se k uprchlíkům staví pozitivně a čtvrtina negativně, zatímco zbytek je víceméně neutrální. „Co je vážnější problém? Imigrace nebo emigrace?" Nepochybně většina dětí považuje to druhé za vážnější (dvakrát tolik). Ti, kteří žijí v Budapešti, s větší pravděpodobností cítí empatii k uprchlíkům, na rozdíl od těch, kteří žijí ve vesnicích na venkově.
"Myslím, že by měli jít jinam." Chápu, že tam, kde žijí, je válka a také bych v této situaci odešel. Opravdu nechápu, proč ten George Soros chce, aby sem přišli,“
řeklo jedno dítě.
Maďarské děti nejsou spokojeny ani se systémem zdravotní péče. Každý třetí účastník byl nespokojen se zdravotní službou. 5 % dětí (většinou dívek ve věku 15-17 let) si stěžovalo na nějakou formu sexuálního obtěžování.
„Ze tří lékařů dva nepoznali, že mám zánět slepého střeva. Na ultrasonografii jsme museli čekat hodiny, i když lékař varoval, že je to urgentní,“
řekl jeden z nich.
44 % dětí se obává, že v budoucnu nenajdou práci. Druhou největší příčinou úzkosti je globální změna klimatu (40 %). 39 % z nich se nejvíce bojí válek a teroristických útoků. 47 % středoškoláků se obává změny klimatu – děti v tomto věku jsou k životnímu prostředí nejvíce ohleduplné.
Zdroj: 24.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Maďarské firmy v této středoasijské zemi sílí
Skvělá zpráva: V Budapešti byla oznámena nová rezidenční oblast
Univerzita Széchenyi István představuje svůj vývoj zahraničním diplomatickým vůdcům v Maďarsku
Senzační: Budapešť je domovem 3. nejlepšího pivního festivalu Evropy!
Maďarský „stínový premiér“: Potřebujeme silnou Evropu
Šokující: Rumuni si nyní žijí lépe než Maďaři