Maďarskí pastevci v obležení Palmanova
Palmanova není nijak zvlášť známá ani mezi turisty, kteří Itálii pravidelně navštěvují. I ti, kteří znají jméno města, slyšeli jen o obrovském outletovém centru kousek za městem, ležícím podél dálnice. Nicméně dnes – stejně jako v roce 1615 – Na okraji města hráli důležitou roli maďarští vojáci.
Na 363 dní v roce je Palmanova poněkud ospalým italským městem. Přestože město není daleko od moře – Grado, elegantní letovisko s bohatým historickým zázemím, leží necelých 30 kilometrů na jihu – a v bezprostřední blízkosti Palmanova jsou dvě místa světového dědictví – starověká křesťanská bazilika v Aquilei a Lombardský chrám Cividale di Friuli – ve skutečnosti je zde málo návštěvníků.
Podle Tropical MagazinPřed několika lety vlastnilo město samotné také titul světového dědictví jako součást lokalit „Benátská díla obrany“. Za existenci města vděčíme Benátkám, protože Palmanova leží na okraji bývalé Benátské republiky, 100 kilometrů jihozápadně od bývalého hlavního města. Hranice nebyla vždy poklidná. Ze směru od rakouského vévodství na severu ohrožoval stát německý císař, z východu přicházely turecké armády. Dóže Leonardo Donato nařídil stavbu pevnosti v roce 1593. V době výstavby byly zohledněny nejpokročilejší zásady urbanismu a návrhu pevnosti. Stavbu vedl jeden z nejlepších architektů v republice Marc'Antonio Martinego.
Chtěl vytvořit město, které není jen pevností, ale je také projevem konceptu „ideálního města“.
Shora tvar pevnostního města připomíná sedmicípou hvězdu a každý paprsek hvězdy znamená italskou baštu. Do města vedou tři brány. Cesty spojující brány a bašty s hlavním náměstím jsou usazeny rovnoměrně v radiálním uspořádání. Centrální kostel, palác guvernéra a další veřejné budovy jsou na hlavním náměstí, které působí vzhledem k měřítku města dosti předimenzovaně. Přestože byla Palmanova krásnou, elegantní osadou, která byla v minulosti považována za moderní, z nějakého důvodu nebyla příliš atraktivní. Řemeslníci a obchodníci se zde nechtěli usadit, a tak byli vězni po čase nuceni město osídlit.
To, co bylo dříve problémem, se nyní stalo výhodou. Palmanova nepřesahovala své původní městské hradby. Dnes je to malé město s pouhými 3300 obyvateli. Proto to prakticky zůstalo tak, jak si to kdysi představovali. Pokud bychom na ulicích místo aut viděli lidi oblečené v barokních šatech, připadali bychom si jako v době Benátské republiky.
Otázkou však není „zda“, ale „kdy“. Několik dní v roce se Benátská republika stěhuje zpět do Palmanovy. První zářijový víkend plní ulice města drsní vojenští muži s mušketami na ramenou as dlouhými meči na bocích. Pochodují pod různými vlajkami, v různých barevných uniformách. V souladu s tradicí jsou jednotky doprovázeny táborovými stoupenci, šašky a kuchyněmi. Na okraji města, kde stále stojí obranné bariéry, se staví narychlo barikády a mezi baštami a hradbami jsou rozmístěna děla, jako by očekávali obléhatelskou armádu. Nakonec přichází armáda také v barevných uniformách, vybavena puškami, meči a kanóny. Místo okřídleného lva republiky nese jejich vlajka znak říšského dvouhlavého orla. Můžeme se zúčastnit pomyslné cesty zpět do roku 1615, kdy vypukla válka, která otřásla zakladateli Palmanova. Císař vtrhl na území republiky velkou silou. Mezi císařskými vojáky bylo přirozeně mnoho druhů lidí, jako maďarští pastevci, Rakouští těžkooděnci, Chorvati, Češi, císařští vojáci. Obránci však byli různorodí i z hlediska národností. Benátky měly spojence, například Nizozemsko, a byli tam žoldáci.
Historie se opakuje, protože naši krajané patří mezi drsné císařské vojáky. Do boje je zapojeno také několik maďarských tradicionalistických skupin.
Jak jsme se dozvěděli od členů roty Falkonetta, život ve vojenském táboře není ani dnes jednoduchý. Příprava a pořízení současných uniforem a zbraní vyžaduje spoustu energie, času a peněz. Ukazují se přesně jako maďarští pastevci v 17th století. Navíc přinášejí malý kánon zvaný falkonetta, který také poskytl název skupiny. Pušky a děla samozřejmě nejsou správně nabité, protože praskají pouze při kouři, aniž by vystřelily projektil. Meče jsou však zcela skutečné a v případě neopatrnosti mohou způsobit zranění. Cílem je, aby bitva byla autentická, aniž by někomu ublížila. Na rozdíl od starých časů se nikdo nesmí zapojit do rvačky pod vlivem alkoholu. Po skončení boje je na hlavním náměstí pro každého k dispozici víno. Stejně jako v případě italských teritorií, německých žoldáků a českých rytířů je civilní povolání maďarských pastevců něco úplně jiného. Jsou mezi nimi nejrůznější lidé jako učitelé nebo ministerští úředníci.
Spojuje je láska k historii a druh dobrodružství.
Samotná bitva začíná každý rok první sobotu v září před událostí. Štěstí přichází a odchází pro obě strany. Zpočátku se obránci vyřádili, ale později je císařští přečíslili. Mezitím se několikrát konají jednání. Nakonec se obránci stahují za hradby, ale drží se pevně a císařským se nepodaří Palmanovou dobýt. Vypravěč odhaluje, že ačkoli válka trvala dlouhou dobu, nakonec měly Benátky navrch.
Vojáci – útočníci i obránci – se stahují na hlavní náměstí, které se nezdá tak velké, protože je nyní plné stovek vojáků. Zúčastněné týmy obdrží čestná osvědčení a festival pokračuje až do svítání. Na hlavním náměstí se podávají pouze současná jídla, jako jsou klobásy, zelné nudle a polenta. Stará hudba se ozývá z několika stran a zvuk dud a bubnů naplňuje místo. Válečníci i turisté, užijte si festival až do rána.
Tamás SZŰCS, novinář specializovaný na zahraniční politiku
Zdroj: Tropický časopis
darujte prosím zde
Horké novinky
Neočekávané: Nová maďarská letecká společnost může začít brzy fungovat, zde je její název!
Překvapivé tvrzení policejního ředitele o tom, jak bezpečná je Budapešť
„Nová letecká společnost“ přepravuje cestující z Budapešti do této exotické středomořské metropole
Maďarský realitní boom: Prudký nárůst cen, populační exploze a změny hotspotů odhaleny!
Ministr zahraničí: Maďarská diplomacie odpověděla správně
Starosta budapešťského obvodu zakázal premiérovi Orbánovi vystupovat v místních novinách?