Poslankyně za Jobbik Gyöngyösi: Od demokracie k autoritářskému režimu – Orbánovy špinavé triky
Vyjádření poslance EP za Jobbik Mártona Gyöngyösiho:
Mé dva předchozí příspěvky popisovaly politické a ekonomické aspekty toho, jak Viktor Orbán a jeho strana Fidesz „vyklouzla z Evropy“ a zatáhla Maďarsko do politické země nikoho a ekonomické nejistoty. Zdá se, že tyto činy mají stále vyšší cenu, která může také zahrnovat ztrátu moci Orbána. Tím se dostáváme k tématu dnešního příspěvku. Orbán se zřejmě nezastaví před ničím, aby si udržel svou vládu, včetně těch nejkřiklavějších autoritářských opatření. To není přehánění: proces již začal.
Ale jak by se Maďarsko mohlo proměnit z významného studenta středoevropské demokratizační éry ve stát potápějící se zpět k diktatuře?
Tato otázka byla položena mnohokrát, zejména od doby, kdy se Fidesz dostal k moci s dvoutřetinovou většinou v roce 2010. V mnoha zajímavých argumentech se však jen zřídka zmiňují bolestivé nedostatky v maďarském veřejnoprávním rámci a tradicích, které Viktoru Orbánovi velmi pomohly při formování Maďarská politika k obrazu svému.
Během postkomunistického demokratizačního procesu Maďarsko přijalo smíšený volební systém s jednočlennými volebními obvody a stranickými kandidátkami, aby podpořilo „stabilitu ve vládě“ na úkor poměrného zastoupení. Zjednodušeně řečeno, systém spíše trestal poražené a posiloval vítěze v Parlamentu. Toto uspořádání posouvalo rozvíjející se postkomunistickou demokracii směrem, kdy vlády měly během svého funkčního období téměř absolutní moc, a to bez byť jen minimálního ohledu na opozici. Na druhou stranu politická rotace tehdy ještě existovala a fungovala jako určitá kontrola, jak udržet současné maďarské vedení pod kontrolou.
Ještě v roce 2010 získal Fidesz dvoutřetinovou většinu parlamentních křesel v tomto starém systému, který sice favorizoval vítěze, ale přesto byl mnohem proporcionálnější než ten současný. Poté, co dostali mimořádně silný mandát, okamžitě začali systém transformovat. Cílem transformace však nebylo odstranit anomálii existující od pádu komunismu. Místo toho využili hluboce zakořeněné špatné praktiky maďarského politického systému, aby jej učinili ještě extrémnějším. Nový volební systém Fidesz, který byl přijat v roce 2012, vycházel z toho, že si uvědomili, že opoziční strany – levice a Jobbik – jsou od sebe politicky příliš daleko, než aby mohly spolupracovat, a nemají reálnou šanci získat samy o sobě mnoho jednomandátových obvodů.
V důsledku toho byl nový systém Fidesz navržen tak, aby zaplnil většinu parlamentních křesel prostřednictvím jednočlenných volebních obvodů.
Toto uspořádání přineslo další dvě třetiny vítězství Fideszu v letech 2014 a 2018, a to i přesto, že své kandidáty a listiny si ve volbách skutečně vybrala méně než polovina voličů. Už tehdy Fidesz potřeboval udělat několik neortodoxních kroků, které jsou v každé demokracii neobvyklé. Tyto kroky zahrnovaly zabránění opozičním stranám v provozování jejich reklam, převzetí veřejnoprávních médií pod plnou vládní kontrolou a uložení giga pokuty ve výši 3 milionů EUR Jobbiku v soudním procesu přímo uprostřed národní volební kampaně.
V roce 2018 navíc maďarské politické klima prošlo velkou změnou. Jobbik se ve volbách v roce 2019 posunul směrem k pravému středu a stal se lidovou stranou a koordinoval své kandidáty s kandidáty dlouhodobě roztříštěné levice. V důsledku toho dosáhli výrazného úspěchu proti Fideszu, což vedlo k tomu, že opoziční strany deklarovaly svůj záměr kandidovat společně ve volbách v roce 2022. To znamenalo, že Fidesz dostal znovu vyzyvatele; něco, na co už dlouho nebyli zvyklí.
Zde je důležité poznamenat, že opoziční spolupráce je výsledkem velmi komplikovaného a různorodého procesu vyjednávání. Nemělo by to být žádným překvapením, protože to vyžadovalo, aby organizace s velmi odlišnými ideologickými tradicemi a mnoha minulými politickými bitvami proti sobě nejprve zasedly ke stejnému stolu a poté vytvořily rámec spolupráce.
Tato situace je pro všechny nová, protože maďarská politická sféra, včetně opozice, se z výše uvedených důvodů učí povaze dělat kompromisy a dohody s 30letým zpožděním.
Diskuse také vyvolaly takové otázky, kolik stranických kandidátek by mělo být nominováno vedle společných opozičních kandidátů v jednomandátových obvodech, aby se maximalizovaly hlasy opozice.
Když se však o těchto snahách dozvěděl, Fidesz, který se nezdržel nezákonné manipulace voleb ani dříve, začal volební zákon znovu přepracovávat. V prvním kole chtěli jen zúžit možnosti opozice tím, že opozičním stranám ztížili nominaci samostatných stranických kandidátek vedle společných kandidátů, ale před pár dny se rozhodli přijmout návrh krajně pravicového poslance Jánose Volnera, který opozici zcela blokuje. strany z nominace samostatných stranických kandidátek, pokud kandidují na společných kandidátkách v jednomandátových obvodech. Mezitím se stále častěji objevují zvěsti o tom, jak může Orbán zavést další opatření k omezení možností opozice, případně včetně administrativních kroků k vyloučení kandidátů s dobrou šancí z voleb (mimochodem, tuto myšlenku jsme již viděli v praxi např. doplňovacích volbách v župě Borsod-Abaúj Zemplén v roce 2020, kde chytře použili některé legalistické technické detaily, aby vymazali jméno Jobbik z hlasovacího lístku, hned vedle jména vlastního kandidáta strany).
Tyto trendy jsou docela děsivé, zejména proto, že Orbán utrpěl v Evropě největší porážku posledních let, zatímco se právě vzdal své opatrné hospodářské politiky a zadlužil Maďarsko, aby zvýšil svůj klesající vliv ve svých bojích s EU.
Navíc propagandistická média Fideszu stále konkrétněji hovoří o tom, že Maďarsko má jiné možnosti než EU.
Tento příběh dále posílil premiér ve svém živém vysílání maďarského rozhlasu, kde řekl: Důvodem, proč Spojené království může lépe chránit své občany před pandemií, je to, že země již není členem EU.
Je tedy jasné, kudy se Orbán a jeho režim Fidesz ubírají: z Evropské unie a pryč od demokratických norem. Volební kampaň v roce 2022 začne v roce 2021 v ekonomicky oslabené zemi, která do té doby pravděpodobně přijde o své fondy EU. Není zcela vyloučeno, že Orbán uvidí jediné východisko z blížící se volební porážky: uplatnit metody, které jsme jasně viděli v praxi v Lukašenkově Bělorusku. Škála jeho možností je široká: od podkopávání chodu jiných stran, uvěznění mocných politických vůdců či jejich vyhnání do exilu, politické vraždy, zcela zjevné volební podvody až po brutální policejní opatření proti běžným občanům.
Mezitím bude Evropa čelit bezprecedentnímu rozhodnutí: jak se vypořádat se stále násilnějším diktátorem, který není v geopolitické nárazníkové zóně jako Lukašenko z Běloruska nebo despota, který šlape po lidech doma, ale venku ukazuje lichotivý úsměv jako Vučić ze Srbska (který je také členem EPP stejně jako Orbán). Tentokrát bude diktátorem vůdce členského státu EU.
Přes veškerou propagandu se obyvatelé Maďarska spoléhají na Evropu. Otázka zní: záleží na nich Evropě?
Přečtěte si takéPoslankyně za Jobbik Gyöngyösi: Orbán si bere půjčku – je to konec ekonomické stability Maďarska?
Zdroj: www.gyongyosimarton.com
darujte prosím zde
Horké novinky
Útěk do přírody: 5 kouzelných parků v Budapešti – FOTKY
Překvapivé: Soukromá super železnice může spojit Budapešť s letištěm Budapešť
Nejstarší olympijská vítězka světa Ágnes Keletiová navštívila Madame Tussauds Budapešť
Nečekané: Prezident Xi oznámí kolosální čínský závod na výrobu automobilů poblíž maďarského města
Evropský parlament šíří lži o Maďarsku?
CPAC Maďarsko: američtí, nizozemští, argentinští, chilští a polští politici chválili Orbána, Trumpa; zabouchl Brusel, Biden, wokeismus
4 Komentáře
Další pláč od Sorosových psů v Jobbiku. Jobbik se z otevřeně rasistického stal jen součástí komunistických loutek Gyorgyse. Ne, děkuji, Victor odvádí pro Maďarsko skvělou práci.
Musím říct, že nenacházím nic proti. Analýza, kterou provedl pan Gyongyosi, je velmi realistická a obávám se, že se pravděpodobně ukáže jako správná. Maďarská politika už není Fidesz vs. opoziční strany, je to Orbán vs. všichni ostatní. A budou to obyvatelé Maďarska, kdo zaplatí za Orbánovu megalomanství.
Mario je jako pes čivava, kouše do kotníků každého, kdo se odváží podpořit Orbana a jeho velkolepé vedení. Victor odvedl skvělou práci jako premiér. Všichni tito lapkové z opozičních stran vlastněných Sorosem chtějí návrat k marxismu před rokem 1990 zde v Maďarsku. Nikdo se zdravým rozumem nechce vrátit tu noční můru. Mario je evidentně Sorosův zaměstnanec nebo blázen s mrtvým mozkem. V každém případě je třeba mu nasadit náhubek a vrátit ho do klece.
Dobrá ironie, Lap Dog. Jen si dejte pozor na antisemitismus.