Europoslanec Jobbik: Energetická krize a příležitosti, které může přinést
Winston Churchill při pohledu na chaos po 2. světové válce prohlásil: „Nikdy nenechte dobrou krizi přijít vniveč!“ Státník byl stejně známý pro svůj sarkasmus, optimismus a bystré analýzy. Evropská unie nemá nouzi o výzvy. Kromě migrační krize, ekonomické recese způsobené Covidem, přechodu, který si na nás vynutila změna klimatu a populisticko-neliberální vzpoura proti evropským institucím a hodnotám, máme nyní energetickou krizi v podobě bezprecedentního nedostatku plynu. , také. Otázka zní: budou mít současní lídři EU strategické myšlení, situační povědomí a ambice bývalého britského premiéra Churchilla, které jsou tak naléhavě potřeba k využití příležitostí, které tato krize nabízí?
O velikosti cenového šoku plynu jasně svědčí fakt, že průměrná evropská domácnost aktuálně platí pětkrát více než loni. Přestože několik členských států EU regulovalo ceny energií pro domácnosti, nemůže to být dlouhodobé řešení a nenabízí řešení problémů průmyslových dodavatelů vůbec. Pokud bude nadcházející zima delší a chladnější než obvykle, raketový růst cen nebude jedinou výzvou: dokonce i dodávky plynu mohou trpět potížemi, které již v letech 2006 a 2009 způsobily velké bolesti hlavy po celé Evropě uprostřed finančních sporů. přes rusko-ukrajinské tranzitní dodávky.
Vzhledem k relativně nízkým zásobám energie a závislosti na dovozu náš kontinent čelí velmi vážným problémům s nedostatkem dodávek plynu.
Současný nedostatek plynu je nepochybně výsledkem mnoha nešťastných náhod. Za prvé, jen velmi málo zbývajících evropských zdrojů plynu bylo v posledních letech vyčerpáno nebo uzavřeno. Například plynové pole Groningen, které donedávna pracovalo s plnou kapacitou, bylo uzavřeno nizozemskou vládou po několika zemětřesení vyvolaných operacemi. Spojené království na tom není o nic lépe: i když bylo ještě nedávno díky svým nalezištím v Severním moři významným vývozcem plynu, země se nyní musí po postupném vyčerpání svých zdrojů plynu uchýlit k dovozu. Norsko je tak téměř posledním exportérem plynu, který v Evropě zbyl, ale skandinávská země může díky své geografické poloze zajistit bezpečné dodávky pouze do určité části našeho kontinentu.
Výsledkem je, že většině Evropy zbývá relativně málo možností, pokud jde o dodávky plynu: musí plyn získávat potrubím nebo v kapalné formě (LNG) z oblastí mimo kontinent.
Co se týče plynovodů, mnozí z údajně spolehlivých evropských partnerů z několika desetiletí si najednou uvědomili, že energie může být víc než jen zdroj předvídatelného zisku: dá se využít i k politickému vydírání. Například Alžírsko, přestože je poskytovatelem dvou třetin spotřeby plynu dvou států na Pyrenejském poloostrově, tj. Španělska a Portugalska, právě uzavřelo kohoutky ropovodu z Maghrebu přes Maroko. Důvod: Alžírsko chce vyvinout tlak na svého souseda v jejich desetiletí trvajícím sporu o území Západní Sahary. Je tu však ještě jeden faktor, který má na Evropu mnohem větší dopad: zastavení dodávek plynu ze směru od Ruska. Většina evropských zemí se téměř výhradně spoléhá na ruské zdroje a třetinu potřeby plynu na kontinentu pokrývají ruské zásoby. Vzhledem k tomu, že postsovětské Rusko mělo s Ukrajinou několik sporů ohledně takových otázek, jako je napojení na potrubí nebo finanční vypořádání tranzitních poplatků, ruský státní Gazprom se rozhodl v posledních desetiletích financovat výstavbu více potrubí obcházejících Ukrajinu.
Nejprve vybudovali plynovod Jamal-Evropa vedoucí přes Bělorusko a Polsko, poté Modrý a Turecký proud pod Černým mořem přes Turecko a nakonec dva paralelní Nord Streamy pod Baltským mořem pro přímé dodávky ruského plynu do Německa.
O plynovody tedy není nouze. Proč ale potom dochází k výpadkům dodávek plynu? Poté, co v roce 2014 vypukl rusko-ukrajinský konflikt a Moskva anektovala Krym, se ruské kontrakty na plyn a zejména německo-ruský plynovod staly politickým tématem. Natolik, že Spojené státy sankcionovaly společnosti podílející se na výstavbě plynovodu, zatímco německý energetický regulátor se zdráhal udělit povolení Nord Stream 2, přestože práce byly již nějakou dobu dokončeny. Někteří analytici se domnívají, že zastavení dodávek z Ruska je reakcí na neochotu německých úřadů. Zatímco Rusko to popírá a jako důvod nedostatku uvádí zvýšenou domácí poptávku, kremlinologičtí experti vědí, že energie je často používanou zbraní v ruských politických manévrech a takové náhody jsou extrémně vzácné.
Bohužel ani Evropě neprospívají trendy na mezinárodních trzích. Poptávka Číny po plynu se za poslední desetiletí zdvojnásobila, zatímco přechod Japonska, Koreje a Indie od výroby energie na bázi uhlíku také zvyšuje ceny plynu.
Není divu, že Rusko již začalo připravovat velkolepé plány, jak uspokojit explodující asijský energetický trh výstavbou nových plynovodů ze sibiřských nalezišť plynu na východ.
Je to varovné znamení, že největší světový vývozce LNG Katar se drží a dodává pouze tomu, kdo nabídne nejvyšší nabídku.
V tuto chvíli neexistuje způsob, jak předpovědět, jak trvalé budou vysoké ceny plynu nebo jak ovlivní evropskou ekonomiku, ale již nyní vidíme, že závislost Evropy na dovozu plynu musí být co nejdříve snížena.
Nejlogičtější reakcí se zdá být urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Otázkou je, zda členské státy EU, které mají tendenci prosazovat své národní zájmy v oblasti energetické politiky, jsou schopny koordinovat své úsilí a rozvíjet společnou energetickou politiku se zapojením institucí EU. Dokud nedostaneme odpověď na tuto otázku, můžeme vždy doufat, že letošní zima bude kratší a mírnější než obvykle.
Přečtěte si takéMaďarské opoziční strany kritizují vládní jadernou a udržitelnou energetickou politiku
Zdroj: Tisková zpráva
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 30. dubna 2024
Maďarský FM Szijjártó: Země, které jsou dostatečně odvážné na to, aby byly pro mír, musí spolupracovat
Hlavní letecká společnost se letos na podzim vrátí na budapešťské letiště
Maďarská vláda podepsala smlouvu o rozvoji mobilní sítě se společnostmi Yettel a Cetin
Plány rozšíření potenciálně škodlivé továrny na baterie jsou v Maďarsku pod radarem
Ministr Kudratov: Taškentské mezinárodní investiční fórum, které začíná za dva dny, je pro region milníkem – rozhovor
1 Comment
Velmi užitečný článek o dodávkách plynu.
Ale jako vždy se Marton nemůže zastavit a požádat EU o převzetí kontroly.
Existuje jediná věc, kterou EU udělala a která zlepšila celoevropský problém?
Migrační politika zavedená EU selhala.
Euro bylo zavedeno s různými zárukami, ale při sebemenším náznaku problému byla pravidla porušena ve prospěch velkých zemí.
Dokonce i schengenská pravidla musela být porušena, protože v dobách covidu nefungovala.
Je fakt, že problémy se nejlépe řeší na úrovni národního státu. EU by neměla mít kontrolu nad dodávkami plynu.!