Život v Pécsi očima Američana
Evropa nebo Spojené státy? Který z nich je nejvýhodnější? Docela těžká otázka, mohli bychom udělat průzkum, abychom zjistili, co o tom lidé říkají, ale nezáleží na tom, co říkají ostatní. Každý člověk na tomto světě je jedinečný, každý má jiné potřeby a sny. Existuje však obecné tvrzení, že Evropané o tom sní Spojené státy americké a Američané sní o Evropě. Většina lidí miluje cestování, poznávání nových kultur, ale jen málo z nich se dokáže usadit v jiném prostředí a cítit se jako doma, UniPécs zprávy.
Pro studenty PTE, lektory a také pro profesory je Fulbright skvělou příležitostí studovat nebo pokračovat v akademické práci v USA. Během této doby mohou žít americký sen, zažít věci, které by nikde jinde nemohli. Skvělé je, že i oni mohou být součástí Fulbrightova programu a přijet do naší malé země. Hlavním důvodem jejich cesty do Maďarska je to, že potkali Maďara ve Státech a ten člověk v nich vzbudil zvědavost, že chtějí tuto východo-středoevropskou zemi navštívit. Můj oblíbený příběh je, když jeden šťastný muž měl na univerzitě maďarského profesora fyziky. Uhodnete kdo? Ano, Teller Ede!
V poslední době je v Maďarsku díky tomuto stipendiu několik Američanů, jeden z nich, Robin Valerie Cathey žije již rok v Pécsi.
Proč Maďarsko? Všechno začalo, když jsem se stal přítelem Maďara, a když se přestěhoval zpět do Maďarska, přijel jsem za ním a zamiloval jsem se do země. Bylo to úplně poprvé, co jsem cestoval na jiný kontinent. V tu chvíli jsem věděl, že chci zažít jiné kultury a země. Byl to skutečný výchozí bod.
Teď tu chvíli bydlím a naprosto to miluji. Město je nádherné, je docela historické, je tam tolik budov, na které je prostě skvělé se dívat.
Toto místo je neuvěřitelným kulturním centrem regionu. Mám také štěstí, protože jsem našel byt na náměstí Széchenyi, takže když chci něco sníst nebo vypít kávu s přáteli, mám na výběr spoustu míst. Toto město mě udivuje svou barevností, má vše, co potřebuji. A lidé jsou tak milí a přívětiví.
Už víme, že nelitovala, že se sem přestěhovala, ale co je jejím cílem? Zdá se, že chce učit.
Miluji být s lidmi, rád učím, ale ne v tom smyslu, jak si myslí Maďaři, nebo alespoň většina Maďarů. Když jsem se rozhodl zúčastnit se Fulbrighta, mojí hlavní myšlenkou bylo udělat něco užitečného. Chtěl jsem učit, ale ne na univerzitě. Proč? Je to snadné, stačí o tom přemýšlet. Ti studenti, kteří mohli jít na vysokou školu, neměli nedostatek dobrého vzdělání. I když nyní učím na PTE na katedře romologie, kde moji studenti opravdu tvrdě pracují a bojují s tolika překážkami. Doufal jsem, že mě Fulbright dostane na místo, kde chtějí studenti studovat a zároveň mít možnost učit se od rodilého mluvčího. Takto jsme našli Gándhího.
Většina lidí o Ghándím nic neví, tak to pojďme změnit. Gándhí je gymnázium se základním uměleckým vzděláním a kolej v jednom. Byla to první romská škola v Maďarsku a dokonce i v Evropě, která udělovala středoškolský diplom. Institut byl založen na počátku 90. let s pomocí Gándhího nadace. Hlavním cílem nadace bylo poskytnout romským studentům podobné příležitosti, jaké mají ostatní členové komunity. Nyní se podívejme, co k této myšlence může přidat rodilá mluvčí angličtiny, která během univerzitních let také studovala aplikovanou lingvistiku.
Od té doby, co jsem tady, nejen učím, ale také se hodně učím.
Účastním se kurzů maďarštiny, které jsou úžasné.
Všiml jsem si také některých základních rozdílů mezi maďarským a americkým školstvím. V Maďarsku učitelé dávají dobře sestavené osnovy, ale studenti nedokážou rozlišovat mezi důležitými a neužitečnými částmi. Navíc si myslím, že nedostatkem komunikace trpí, a to dokonce více, dalo by se říci, protože komunikace je příliš jednostranná. Ve státech komunikace zaujímá největší část předávání znalostí. „Výměna znalostí“ by mohla být ještě lepší výraz. Když naše vzdělávání začíná na základní škole, učí nás vidět vše kritickým okem, mít odvahu se k něčemu vyjádřit a umět podat relevantní argumenty, které náš pohled zviditelní. Osobně chci své studenty naučit vše zpochybňovat, být odvážní a říkat své nápady ve třídě. Samozřejmě nějakou dobu trvá, než si na tento typ učení zvyknete, když na to nejste jako student zvyklí.
Robin věří, že každý učitel má svůj styl, ale s každou skupinou je třeba zacházet jinak; učitelé by se měli přizpůsobit třídě.
Opravdu věřím, že mohou těžit z mentality, kterou jsem si s sebou přinesl. Už vidím určitý vývoj: v mých hodinách se jim daří dobře, a co je ještě důležitější, zdá se, že je to baví. Pokud někoho něco baví, pak v tom bude pokračovat, to je 100%. Znamená to svět, když někdo rozumí, proč používáme čas, frázi atd. Když někdo projde testem se skvělým výsledkem, je to i pro mě velký úspěch.
Zde je příklad: „jeden z mých univerzitních studentů prošel ECL na výbornou a byl to úžasný okamžik pro nás všechny na katedře a dokonce i pro zaměstnance ECL, kteří přispěli tím, že se vzdali poplatku za zkoušku!“.
Své studenty mám moc rád, vidím, že ze sebe den co den dávají maximum.
přeložil Attila Horváth
Foto: Szabolcs Csortos
Ce: bm
Zdroj: http://univpecs.com/
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 2. května 2024
Pobuřující: Teenager zatčen za plánování útoku na mešitu v Maďarsku – VIDEO
Na platformách Wizz Air si nyní můžete zakoupit vstupenky na výstavy a okružní jízdy!
Pochod živých se bude konat tuto neděli v Budapešti
Nepředvídané: Maďarskí gastarbeiteři opouštějí Rakousko – zde je důvod
OECD vidí, že maďarská ekonomika nabírá na síle