Europoslankyně Gyöngyösi: Migrační krize na běloruských hranicích je cenou za nerozhodnost
Evropa už léta nedokáže odpovědět na dvě hlavní otázky, které zásadně utvářejí svět kolem nás. Prvním jsou vztahy s autoritářskými vůdci a jejich režimy, druhým je otázka migrace. Evropa zažívá stále vážnější důsledky toho, že nedělá nic jiného než krizové řízení namísto vypracování konzistentní koncepce a strategie. Více než kdy jindy ukazuje migrační krize, která se odehrává na polsko-běloruské hranici, nerozhodnost EU v obou těchto otázkách.
Evropská unie je zajímavá organizace: i když se nyní stala mnohem více než jen volnou aliancí, kdykoli dojde na zaujetí společného postoje, okamžitě se ukáže, že je mnohem méně než skutečná federace. Zdá se však, že výzvy nikdy nečekají trpělivě, až se jim evropská integrace připraví. Výsledkem je, že EU stále v podstatě klopýtá přes překážky, které jí stojí v cestě, a bohužel nemá žádnou nebo žádnou šanci ovlivnit nebo utvářet okolní svět.
Poslední roky přinesly dvě velké výzvy, kde byl společný postoj a konzistentní politika zapotřebí více než kdy předtím.
První otázka zněla: jaký vztah by měla mít Evropa k autoritářským režimům světa? Měla by se je pokusit oslabit nebo dokonce svrhnout a podstoupit s tím spojená ekonomická a bezpečnostní rizika? Nebo bychom snad měli přehlížet rozdíly mezi našimi politickými systémy a snažit se udržovat s nimi dobré vztahy pro obchodní zisk a momentální bezpečnost, a přitom se vzdát předpokládaného obrazu Evropy jako ochránce demokracie a lidských práv? Pro obě možnosti existuje spousta argumentů, ale kvůli nedostatku konsenzu se EU dosud nedokázala postavit ani k jedné z nich. Místo toho to zůstalo jen u trapné nerozhodnosti. Vztahy mezi EU a Minskem jsou toho jasným příkladem. Po podvodných běloruských volbách v létě 2020 dala Evropská unie Lukašenkově opozici nejrůznější sliby – jen nečinně lhala, zatímco běloruský diktátor metodicky a doslova ničil protesty. Uvalením protilukašenkových sankcí a minimalizací vztahů mezi EU a Běloruskem jsme však ztratili veškerý zbývající vliv a podařilo se nám Lukašenka definitivně přetlačit na stranu Moskvy, zatímco členové běloruské opozice mají stále všechny důvody cítit se naprosto zklamáni. EU.
Žádný jiný scénář nemohl být horší než tento.
Dalším hlavním problémem bylo migrace, kde jsme také nebyli schopni položit základy skutečné strategie. Evropská unie váhala mezi dvěma dominantními myšlenkami, tedy „nechte každého v EU z humanitárních důvodů“ vs. „uzavřete hranice a řešte problém jako bezpečnostní a policejní záležitost“, nedokázala najít vlastní pozici. Současný systém, kdy obecně odmítáme kohokoli pustit dovnitř, ale pokud se přesto nějak dostane přes hranice, tak jim poskytneme azyl a postaráme se o ně, není dobrý k ničemu jinému, než k vytváření nejistoty a podněcování politických nepokojů.
To, co vidíme na polsko-běloruské hranici, pramení z těchto dvou problémů: EU se tak dlouho snažila zbavit odpovědnosti a uniknout odkládání rozhodnutí, až nakonec uvízla v síti vlastní nerozhodnosti.
To je přesně to, na co Lukašenko v současnosti využívá. Tuto krizi jsme vlastně vytvořili my, Evropané. Pokud by se Evropa rozhodla obecně vpustit migranty čekající na hranicích, Lukašenko by jen stěží považoval za výhodné utrácet peníze a energii na usnadnění procesu, který už stejně probíhá bez něj. Pokud by se tak přesto rozhodl, každý by stejně mohl jen přejít hranici EU. Na druhou stranu, pokud by se Evropa rozhodla jednou provždy skoncovat s nelegální migrací a stůj co stůj chránit své hranice, aby si zachovala svou bezpečnost a sociální smír, Lukašenko by už neměl zájem dovolit migrantům, aby se tísnili. Polská hranice.
Pokud by to udělal, ublížil by pouze své vlastní zemi, protože ty tisíce lidí by zůstaly uvízlé v Bělorusku, dokud by se nemohly vrátit domů.
Tato situace je skutečně krizí – krizí nerozhodnosti.
Bohužel jediní, kdo z takových situací profituje, jsou populisté. Například maďarský premiér Viktor Orbán právě odletěl do Ankary, aby s tureckou vládou promluvil o migraci…
Přečtěte si takéMěla by EU platit za ochranu maďarských hranic?
Zdroj: Jobbik – tisková zpráva
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 1. května 2024
Kandidát Fideszu na primátora Budapešti slibuje čistou, organizovanou Budapešť
Nový noční spoj z tohoto maďarského města do Varšavy!
Von der Leyen: Maďaři udělali Evropu silnější, maďarská komisařka: Tohle není EU, o které jsme snili
Vlaky a autobusy v Maďarsku se nyní snadněji sledují v reálném čase!
Maďarsko slaví 20. výročí členství v Evropské unii