Europoslankyně Gyöngyösi: Dilema Západu v Afghánistánu
Počátkem podzimu byl celý západní svět šokován důsledky katastrofálního stažení z Afghánistánu i extrémně rychlé ofenzívy a převzetí moci Talibanem. Historie však pokračuje; nemáme moc času přemýšlet o tom, jaký vztah bychom měli k novému kábulskému vedení, pokud nechceme znovu udělat stejnou chybu a svou nerozhodností způsobit ještě větší katastrofu.
Od září je území Afghánistánu nepochybně ovládáno kábulskou prozatímní vládou Talibanu, která vykonává moc v oblasti veřejné správy (nebo vláda kontroluje zemi přinejmenším stejně jako předchozí vedení). Bez ohledu na to, jak nepříjemné to pro nás na Západě může být, fakta jsou přesto fakta. Na druhou stranu současná prozatímní vláda Talibanu se potýká s obrovskými potížemi, které mohou dlouhodobě trpící zemi dostat do ještě beznadějnější situace.
Afghánistán je zpustošen stále závažnější ekonomickou krizí a hladomorem, ke kterému přispívá nadcházející zima.
Současné odhady naznačují, že polovina obyvatel země, tj. 23 milionů Afghánců, je přímo ohrožena tím, že nebude mít co jíst. Zoufalá situace Talibanu může nepochybně přimět vládu, aby minimalizovala své náklady a zaměřila se na udržení provozu jedné věci: armády.
Na druhou stranu má Taliban zjevně vážné odpůrce, jako jsou Islámský stát a Al-Káida, kteří se neustále snaží podkopat pokusy Talibanu o upevnění své moci. Počet jejich příznivců může ještě zvýšit impotence kábulské vlády a prohlubující se krize.
Západ nyní čelí obrovskému dilematu.
Taliban jistě provádí takovou politiku a používá takové metody, které jsou pro nás naprosto nepřijatelné, ale nezdá se, že by vyváželi svůj systém mimo Afghánistán a jsou ochotni rozvíjet kontakty s mezinárodním společenstvím. Naproti tomu jsou konfrontováni s takovými organizacemi, které odmítají udělat i toto naprosté minimum a chtějí otevřeně zapojit Západ do nikdy nekončícího boje.
Otázka zní: co může svět v této situaci dělat?
Opustíme Afghánistán, protože Taliban je nepřijatelný a riskujeme tak hladomor, sílící krizi, masovou migraci a růst teroristických skupin, které jsou pro nás přímou hrozbou? Nebo počkáme, až Čína, která má v regionu také své zájmy, zasáhne a inkasuje zisk, který nabízí potenciální znovuotevření obchodních cest a investiční příležitosti, a udělá strategický krok směrem ke Střední Asii? Nebo se nám podaří najít nějakou dohodu s nejvíce postiženými středoasijskými zeměmi, které se již snaží navázat kontakty s prozatímní vládou Talibanu, protože stabilita Afghánistánu je pro ně životně důležitá?
Čas běží a Západ musí dát jasnou odpověď. Jinak určitě prohrajeme.
Přečtěte si takéPoslankyně za Jobbik Gyöngyösi: Afghánistán – pád Západu?
Zdroj: tisková zpráva
darujte prosím zde
Horké novinky
Maloobchodní tržby v Maďarsku v březnu meziročně vzrostly o upravených 4.2 procenta
Evropské zemědělství pod „zeleným ideologickým tlakem“, říká maďarský ministr
Volby do EP 2024 – průzkum: nová maďarská strana Tisa je už nyní nejsilnější opoziční silou
Exkluzivně – Majorelle: Bezkonkurenční chuť Maroka v srdci Budapešti – FOTKY
Německá softwarová společnost Evosoft investuje 8.7 milionu eur do nového projektu výzkumu a vývoje v Maďarsku
Jaké jsou vyhlídky na práci anglicky mluvících lidí v Maďarsku?
3 Komentáře
Gyöngyösi představuje islámský pohled. Přinejmenším už nechce dělat seznam Židů.
Opravdu?
Západ již prohrál, protože jak Taliban, tak Čína jsou ochotny vstoupit do jednání, aniž by fasáda jedné ze stran předstírala, že jim na lidských právech záleží.
Takzvaná feministická zahraniční politika zemí jako Švédsko nebo Kanada byla propastným selháním, alespoň v Afghánistánu.
Západ se snažil, aby se Afghánistán podobal Západu. . Západ těžce selhal.
Nyní je čas přestat se obávat o Afghánistán. Ať se do toho pustí.