Většina zemí na celém světě a v regionu CEECA neprošla testem protidrogové politiky podle nového Indexu
Vůbec první nástroj odpovědnosti hodnotí a řadí protidrogové politiky jednotlivých zemí podle klíčových doporučení systému OSN
Norsko, Nový Zéland, Portugalsko, Spojené království a Austrálie jsou podle inauguračního vydání pěti předních zemí v oblasti drogové politiky zaměřené na humánnost a zdraví. Index globální protidrogové politiky dnes vydalo Harm Reduction Consortium. Brazílie, Uganda, Indonésie, Keňa a Mexiko jsou pět zemí s nejnižším hodnocením.
Norsko však i přes prvenství v Indexu dokázalo dosáhnout pouze skóre 74/100. A střední skóre ve všech 30 zemích a dimenzích je pouze 48/100.
"48 ze 100 je selháním protidrogové politiky," řekl Ann Fordhamová, výkonný ředitel společnosti Mezinárodní konsorcium pro drogovou politiku která vedla k vývoji Indexu s partnery v konsorciu Harm Reduction Consortium.
„Žádná z hodnocených zemí by neměla mít dobrý pocit ze svého skóre v drogové politice, protože žádná země nedosáhla dokonalého skóre. Nebo kdekoli poblíž. Tento index zdůrazňuje obrovský prostor pro všeobecné zlepšení.“
Interaktivní mapa Global Drug Policy Index
Sledování toho, jak dobře – nebo špatně – si vlády vedou v drogové politice, bylo po desetiletí těžko uchopitelné. V nemalé míře je to proto, že snahy vlád i OSN o sběr dat byly řízeny zastaralým a škodlivým politickým cílem dosáhnout „společnosti bez drog“.
Většina vlád nadále uplatňuje represivní přístup ke kontrole drog založený na těchto zkreslených údajích, což zase znamená, že nemohou nést odpovědnost za škody, které jejich politika způsobila na životech tolika lidí.
Úspěch protidrogových politik se neměřil na základě výsledků v oblasti zdraví, rozvoje a lidských práv, ale místo toho měl tendenci upřednostňovat ukazatele, jako je počet lidí zatčených nebo uvězněných za drogové trestné činy, množství zabavených drog nebo počet hektarů. vymýcených drogových plodin.
Mezinárodní farmaceutická konference DDRS 2021 začíná v Budapešti
Index globální protidrogové politiky je vůbec první globální analýzou protidrogové politiky a její implementace řízenou daty. Skládá se ze 75 ukazatelů napříč pěti širokými dimenzemi protidrogové politiky: trestní soudnictví, extrémní reakce, zdraví a snižování škod, přístup k mezinárodně kontrolovaným lékům a vývoj.
"Globální index drogové politiky není nic menšího než radikální inovace," řekl Helena Clarková, předseda Globální komise pro drogovou politiku a bývalý premiér Nového Zélandu.
"Dobrá, přesná data jsou síla a mohou nám pomoci ukončit ,válku proti drogám‘ raději dříve než později."
"Z výsledků je jasné, že žádná vláda nemůže být spokojená," řekl Julita Lemgruberová, bývalý ředitel vězeňského systému státu Rio de Janeiro. „Dokonce i v těch nejvyšších zemích je pokrok velmi potřebný. Vlády na celém světě musí opustit myšlenku protidrogové politiky jako nástroje „války“ a chápat je jako prostředek k prosazování lidských práv a občanství.
Kde můžete dýchat nejčistší a nejškodlivější vzduch na světě? – MAPA
V celém regionu CEECA, pět zemí zkoumaných v této první verzi indexu – Gruzie (55/100), Maďarsko (50/100), Kyrgyzstán (50/100), Severní Makedonie (55/100) a Ruská federace (41/1100) – všichni mají nízké skóre. Cíl 100/100 je minimální standard pro účinnou zdravotní reakci na léky.
„Index se v budoucnu rozšíří do dalších zemí regionu, ale obraz je již zjevně jedním z nepřiměřených reakcí trestního soudnictví, nespravedlivého uplatňování protidrogových zákonů a nedostatečného přístupu jak k minimalizaci škod, tak k lékům na kontrolu bolesti. paliativní péče. Ve srovnání se standardy a doporučeními OSN to nestačí“ – shrnuje situaci v regionu prof. Michel Kazatchkine a Pavel Bém, členové Globální komise pro drogovou politiku z regionu CEECA.
První iterace Indexu hodnotí výkonnost 30 zemí pokrývajících všechny regiony světa a je ilustrována skutečnými životními příběhy, včetně lidí, kteří užívají drogy, z celého světa.
Výsledky indexu odrážejí, že:
- Stále převládá militarizovaný a donucovací přístup ke kontrole drog: Určitá úroveň smrtelného použití síly vojenskými nebo policejními silami byla hlášena v polovině sledovaných zemí, přičemž rozšířené případy byly v Mexiku a Brazílii.
- Neúměrný dopad kontroly drog na marginalizované lidi na základě pohlaví, etnického původu a socioekonomického postavení byl do určité míry hlášen ve všech dimenzích a ve všech zemích.
- Vymáhání protidrogového práva se zaměřuje především na nenásilné trestné činy a zejména na osoby, které drogy užívají: Pouze 8 z 30 zkoumaných zemí dekriminalizovalo užívání a držení drog a pouze 3 z nich dokázaly skutečně odvést lidi od systému trestní justice.
- Mezera ve financování harm reduction zůstává velmi znepokojivá: Pouze 5 ze 30 zemí přidělilo „adekvátní“ finanční prostředky na snižování škod a z těchto zemí je financování považováno za bezpečné pouze v jedné (Norsko).
- Mezi vládními politikami a jejich prováděním, pokud jde o zajištění přístupu ke kontrolovaným lékům, existuje obrovský rozdíl, zejména v zemích, jako je Indie, Indonésie, Mexiko a Senegal, které mají vysoké skóre v oblasti politiky, ale skóre 0/100 pro skutečnou dostupnost pro ty, kteří to potřebují.
- Alternativní rozvojové programy v oblastech nelegálního pěstování zůstávají pevně zakotveny v zákazu a vymýcení, přičemž Kolumbie dosáhla obzvláště nízkého skóre (23/100) díky své militarizované strategii zaměřené na nucenou eradikaci a škodlivé používání leteckého postřiku.
Přečtěte si takéToho dokáže maďarská medicína COVID
Zdroj: Tisková zpráva
darujte prosím zde
Horké novinky
Maďarské firmy v této středoasijské zemi sílí
Skvělá zpráva: V Budapešti byla oznámena nová rezidenční oblast
Univerzita Széchenyi István představuje svůj vývoj zahraničním diplomatickým vůdcům v Maďarsku
Senzační: Budapešť je domovem 3. nejlepšího pivního festivalu Evropy!
Maďarský „stínový premiér“: Potřebujeme silnou Evropu
Šokující: Rumuni si nyní žijí lépe než Maďaři