Nová maďarská kniha o Horthym a jeho vlivu na historii
Krisztián Ungváry ve své knize pojednává o odpovědnosti Miklóse Horthyho za přelomové události maďarských dějin a na toto téma vedl také diskusi se svým hlavním odborným oponentem Sándorem Szakálym.
Původní recenzi knihy a debatu najdete na 24. Kdo v roce 2020 napíše knihu o Miklósi Horthym, automaticky vstupuje do politického prostoru. Po celá desetiletí po válce se o Horthym nevedla žádná smysluplná debata a jen několik z nich překročilo politické rozdělení nutné k posouzení Horthyho role od té doby. Ungváry v knize rozebírá konkrétní povinnosti guvernéra v nejdůležitějších historických situacích. Opakovaně odkazuje na svého kariérního soupeře Sándora Szakályho. Jaffa, vydavatel knihy, dokázal posadit oba historiky ke stolu na křest knihy, ale kvůli epidemii se to stalo online.
Ne všechny kontroverzní otázky by se v debatě daly probrat, ale něco to přidává a je čím dál vzácnější, aby si dva lidé s odlišným světonázorem dokázali sednout a vyjádřit své názory uctivě. Szakály je mnohým známý svými skandálními výroky a jako šéf Veritas Történetkutató Intézet (Historický výzkumný ústav Veritas) zřízeného Orbánovou vládou, ale diskuse zůstala profesionální. Nakonec se strany shodly, že příběh o Horthym není černobílý a Szakály dokonce řekl, že knihu doporučí všem, aby se sami mohli rozhodnout, co si o Horthym myslí.
Ungváry se pokusil přezkoumat konkrétní volby, které mohl Horthy v minulosti učinit. To umožňuje zajímavé myšlenky a také osvětluje váhu Horthyho rozhodnutí.
Celý název knihy zní: „Horthy Miklós – A kormányzó és felelőssége 1920-1944“ (Guvernér a jeho odpovědnost 1920-1944) a bude vydána 18. května 2020. Ungváry se zabývá pouze spornými případy, ve kterých se Horthy obvykle přichází skutečná odpovědnost. Na základě diskuse a knihy se podívejme, co strany říkají o Horthyho politické a osobní odpovědnosti.
Horthyho nástup k moci a konsolidace
„Viktor Orbán nazval Horthyho výjimečným [sic!] státníkem během vysvěcení zámku Klebelsberg v roce 2017“, protože si myslel, že je Horthyho zásluha, že „historie nás [Maďarsko a jeho lidi] nepohřbila pod sebou“. Ungváry to v několika bodech zpochybňuje. Řekl, že Horthy byl zodpovědný jako podněcovatel za bílý teror, který doprovázel jeho nástup k moci, přičemž několik z jeho pachatelů bylo později omilostněno. Szakály s ním plně nesouhlasí.
Pokud jde o konsolidaci, Ungváry uznává úspěch politiky, ale zpochybňuje osobní roli Miklóse Horthyho. Podle knihy bylo v Horthyho prospěch, že stojíc po boku Bethlena podporoval vyloučení Gyuly Gömböse a jeho radikálních rasistických stoupenců z vládnoucí strany, ale na dění v zemi neměl velký vliv. Zůstal pasivní a jen kvůli světové ekonomické krizi se znovu více angažoval ve věcech veřejných. Podle Ungváryho se Horthy nechal snadno ovlivnit a bylo to jen historické štěstí, že byl ovlivněn Bethlenem.
Horthy a revize
Horthyho zahraničněpolitické cíle byly otevřeně vedeny revizí Trianonské smlouvy, což se ukázalo dočasně úspěšné, protože většina oblastí obývaných Maďary byla vídeňskou arbitráží vrácena Maďarsku. Toho se podle Szakályho dalo dosáhnout jen s pomocí osy a země se kvůli tomu vydala vynucenou cestou. Ungváry ve své knize tvrdí, že Horthy nebyl odpovědným státníkem, když spojil otázku revize s úspěchem Hitlerova a Mussoliniho osudu.
Horthy udělal chybu v tom, že nechal dominovat maďarské politice princip „všechno zpět“. Horthy se choval, jako by se obnova tisíciletých hranic stala realitou, na rozdíl od omezenější etnické revize, jejíž legitimitu uznali i Britové.
Podle Ungváryho se to projevilo tak, že když Československo nabídlo Maďarsku maďarskou vysočinu, která byla z 80 % totožná s oblastí, kterou později vrátila vídeňská arbitráž, Horthy nabídku odmítl a nechal rozhodnutí na německo-italské arbitráži. tribunál. Podle Ungváryho kvůli této nenasytnosti k dohodě nedošlo. Guvernér také sledoval další neuskutečnitelné sny: vytvořil nároky na přístav Fiume (Rijeka). Aby získal přístav, měl by kvůli městu s malým počtem maďarských obyvatel konflikt se spojeneckou zemí. Ungváry si myslí, že to ukazuje, že Horthy jako politik si nebyl vědom reality, a autor si myslí, že Horthy dohnal svého premiéra Pála Telekiho k sebevraždě.
Horthy a válka
Podle Ungváryho, autora knihy, byl skutečným hříchem guvernéra vstup do války. Tím se Němcům natrvalo zavázal, i když si byl Horthy vědom, že Hitler nemůže z dlouhodobého hlediska vyhrát. Horthy byl zaslepen počátečními úspěchy Wehrmachtu, a když Německo zaútočilo na Sovětský svaz, Maďarsko se připojilo jen po krátkém váhání. To byl největší spor mezi Ungváry a Szakály. Podle prvního jmenovaného se Horthy rozhodl jít do války po bombardování Kassy (Košice) prakticky na emotivní bázi. Podle Szakályho to ale nebyl Horthy, kdo rozhodl. Bárdossyho vláda vyhlásila vstup do války po bombardování Kassy. V roce 1941 veřejné mínění v Maďarsku jednoznačně podporovalo vstup do války na ochranu území vrácených revizí. V té době už byli Rumuni a Slováci válčícími stranami, takže hrozilo, že Němci podpoří jejich požadavky proti neutrálnímu Maďarsku. Podle Ungváryho měl Horthy jemnější možnosti; nebylo třeba vojenské akce, což není omluvou pro to, že ve vládě a armádě byla německy přátelská převaha. Nedlouho poté Horthy sesadil své proněmecké ministry, což podle Ungváryho ukázalo, že guvernér později viděl, že udělal chybu, když je poslouchal.
Přečtěte si takéTrianon: Před 100 lety bylo reálné, že Maďarsko zmizí z map
Horthy a pokus o útěk
Nejméně diskutovanou otázkou mezi oběma historiky byla tato. Ungváry i Szakály se oba domnívají, že Horthy měl osobní odpovědnost za špatně připravený pokus o útěk v říjnu 1944. Horthy vydal protichůdné pokyny a několik vojenských důstojníků, které předtím jmenoval, selhalo. Následující příběh podle Ungváryho také naznačuje Horthyho postoj, když velitel bodyguardů Károly Lázár guvernérovi konfrontoval, že mu několik jeho generálů lhalo:
Horthy se náhle otočil k Lázárovi a pobouřeně odpověděl: „Generálové? Nejvyššímu vojevůdci? To nemůže být!" Potom zasalutoval, řekl „Adieu“ a odešel.
Ungváry říká, že je nepochopitelné, proč Horthy dovolil svému synovi Miklósi Horthymu mladšímu vyjednávat s jugoslávskými vyslanci, když bylo zřejmé, že je třeba dosáhnout dohody se Sověty. Akce byla ze strany Němců lest. Od chvíle, kdy se guvernérův syn dostal do rukou Němců, byl osud útěku zpečetěn. Ungváry v knize uvádí paralelu mezi maršálem Mannerheimem, který vedl úspěšný finský útěk, a Horthym ve prospěch maršála.
Horthy a jeho vztah k Židům
Ungváry říká, že Horthyho antisemitismus byl jasný, přesto došlo během jeho kariéry k znatelně pomalému vývoji. Horthy se domníval, že první židovský zákon je vhodný, a druhý židovský zákon považoval pouze za nelidský, ale veřejně se mu nehnusil a neuplatnil své veto, i když v té době neexistoval žádný přímý německý tlak.
Mezi Szakálym a Ungvárym došlo ke sporu o Horthyho roli během okupace: Szakály zastával názor, že až do června 1944 guvernér nevěděl o osudu Židů deportovaných z Maďarska, ale pak zasáhl a další deportace zastavil. Podle Ungváryho musel Horthy vědět mnohem dříve, jaké byly úmysly nacistů s Židy, a popisuje několik případů, kdy se musel o nacistických plánech dozvědět.
Přečtěte si takéProzkoumejte vývoj maďarského erbu
Přečtěte si takéJaká byla Budapešť před 100 lety? 5+1 zajímavostí o hlavním městě Maďarska
Mezi oběma historiky také probíhá debata o tom, jak velký měl Horthy manévrovací prostor a o počtu Židů, kteří válku přežili ve srovnání s jinými okupovanými evropskými zeměmi. Podle Szakályho právě v Maďarsku zůstalo nejvíce Židů, ale Ungváry s ním nesouhlasil. Kniha dochází k závěru, že Horthy by měl manévrovací prostor pro konfrontaci s potřebami Němců i po okupaci. Kdyby Horthy zakročil dříve, mohli být zachráněni nejen Židé v Budapešti. Horthy selhal z politického i morálního hlediska, uzavírá Ungváry.
Autor se domnívá, že jeho nejdůležitějším úkolem je co nejpřesněji rekonstruovat Horthyho rozhodovací situace, protože se domnívá, že to dosud nebylo provedeno dostatečně důkladně. Když Krisztián Ungváry shrnuje, na konci knihy dochází k závěru, že nejen Horthyho antisemitismus a chování během deportací svědčí o jeho lidské a politické neschopnosti, ale i o dalších prvcích jeho práce guvernéra. Diskuse se Sándorem Szakálym také ukázala, že tyto otázky budou Horthyho obraz na dlouhou dobu rozdělovat, ale možná čtenářům přiblíží zamyšlení nad tím, jaká rozhodnutí Horthy učinil a jak pravdivá je teorie vynucené cesty.
Zdroj: 24.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 2. května 2024
Pobuřující: Teenager zatčen za plánování útoku na mešitu v Maďarsku – VIDEO
Na platformách Wizz Air si nyní můžete zakoupit vstupenky na výstavy a okružní jízdy!
Pochod živých se bude konat tuto neděli v Budapešti
Nepředvídané: Maďarskí gastarbeiteři opouštějí Rakousko – zde je důvod
OECD vidí, že maďarská ekonomika nabírá na síle