Orbán: mezi Maďarskem a Ruskem musí vždy existovat entita 🔄
Premiér Viktor Orbán vyjádřil optimismus ohledně maďarské hospodářské politiky na příští dva roky a uvedl, že podmínky pro stabilní politiku byly vytvořeny.
Maďarská ekonomika
Vystoupení na pondělní akci pořádané Maďarská obchodní a průmyslová komora (MKIK)Orbán řekl, že úspěšná hospodářská politika vyžaduje kompetentní ministerstva financí a národního hospodářství a také podporu obchodní komory, která by mohla účinně spolupracovat s vládou.
Řekl, že premiéři jsou zodpovědní za zajištění toho, aby hospodářská politika „zůstala podložena jednoduchými úvahami se zdravým rozumem“.
Jedním z takových principů, řekl, bylo, že „vždy je lepší, když nám dluží ostatní, než když my dlužíme jiným“ a je lepší „vydělávat více, než utrácíte… a profitovat z ostatních, než aby ostatní profitovali z nás“.
Spolupráce mezi ministerstvy hospodářství a financí i s komorou podle premiéra přispěla ke stabilní hospodářské politice.
Orbán poznamenal, že vláda se potýká s „velmi vysokou mírou zděděného dluhu“, která se podle něj po volbách v roce 52 dostala z 53-80 procent na více než 2002 procent. Dodal, že vláda to ovládla, ale „po pandemii to znovu stouplo“.
"Důležité je, že nakonec jsme spíše věřitelé než vypůjčovatelé," řekl.
Ohledně rozpočtového deficitu Orbán řekl, že „utrácíme více, než vyděláme“, a v souvislosti se zaměstnaností řekl, že „pokud nebudeme pracovat, zemřeme hlady“. Veškeré úsilí musí být zaměřeno na „přesvědčení lidí, že stojí za to pracovat“. Řekl, že údaje o zaměstnanosti odrážejí úspěšnou politiku vlády v této oblasti.
Až do roku 2020 bylo Maďarsko na vzestupné cestě, ale pak pandemie a válka na Ukrajině přinutily zemi v letech 2020-2024 „přeřadit na nižší rychlostní stupeň“, řekl Orbán. Nyní existuje šance na zrychlení v roce 2024, řekl a dodal, že reálná ekonomika v letech 2020-2024 neutrpěla velké problémy, protože vláda „umožnila lidem a podnikům vydělávat peníze“.
- ode dneška: Maďarský ministr hospodářství připouští neschopnost udržet schodek pod cílem do roku 2024
Západ a Východ
Pomohla také vládní filozofie budování vazeb napříč globální ekonomikou spíše než „převádění hospodářské politiky napodobující Západ do primitivních vzorců“, řekl. Zatímco Západ „klopýtal“, východní vztahy Maďarska „pokračovaly v rozkvětu“.
Maďarské podniky jsou čtvrtou největší investorskou skupinou ve své vlastní zemi, řekl premiér a dodal, že to bylo působivé vzhledem k „hloubce, kde začaly“.
Mezitím Orbán řekl, že ekonomická a politická mapa světa se „transformuje zrychleným tempem“ a dodal, že „západní a východní části světa mají na všechno úplně jiný názor“.
S odkazem na válku na Ukrajině řekl, že „Západ, kromě Maďarů“, se do války zapojil, zatímco zbytek světa zůstal nezávazný nebo podporoval Rusko. Orbán řekl, že Východ a Západ mají také odlišný pohled na Tchaj-wan. "S malými rozdíly to platí pro Blízký východ." Geopolitická rivalita podle něj překonala logiku trhů. "Technologický vývoj je ve skutečnosti také určován politickými úvahami."
„Výsledek debaty může být zásadní,“ řekl a dodal, že „jednou možností… je oddělení; to znamená, že se Západ odděluje od zbytku globální ekonomiky a chrání své pozice, protože konkurence s Východem ohrožuje ztrátu oblastí pod kontrolou Západu a dokonce i jeho vnitřních trhů.
Alternativa, konektivita – která spojuje Východ a Západ – by mohla znamenat, že „Západ ztrácí půdu pod nohama, ale důvodem je nedostatek konkurenceschopnosti; v tomto případě by se nepokusilo použít politické prostředky k zastavení postupu Východu, ale stalo by se ekonomicky konkurenceschopnější,“ řekl.
„Evropa ani nevěří ve svou vlastní schopnost pustit se do vnitřních změn... ke zvýšení konkurenceschopnosti západních podniků na východní úroveň,“ řekl Orbán. Pokud by se „studená válka vrátila s oddělením“, hranice mezi Východem a Západem by ležela podél východní hranice Maďarska, tvrdil a dodal: „Staneme se nezajímavou, obskurní a zaprášenou periferií západního světa.
Spoluprácí a obchodem by podle něj bylo Maďarsko mezi dvěma světy jako země, „ve které oba najdou příležitosti“, a dodal, že maďarská hospodářská politika byla založena na předpokladu, že její pozice mezi těmito dvěma světy může být zachována.
Orbán řekl, že Maďarsko je součástí Západu, ale neodpoutá se od východních částí světa s tím, že Maďarsko je členem Turecké rady, spolupracuje s Čínou a nevzdá se spolupráce s Ruskem, pokud nebude evropský Sankce Unie to v některých oblastech znemožnily.
„Západ to proti Rusům nevyhraje“
Orbán řekl, že prvním poučením z války mezi Ruskem a Ukrajinou byla nevyhnutelnost evropského přezbrojení.
"Nevíme, jak dlouho tady v Evropě Američané zůstanou, a sami nedokážeme zaručit naši bezpečnost, takže rozvoj obranného průmyslu se všude urychluje," řekl premiér.
Řekl, že maďarské „instinkty“ byly správné a tvrdil, že země zahájila bezprecedentní vojenskou modernizaci 3-4 roky před vypuknutím války.
"Takže jsme o 2-3 roky před všemi," řekl Orbán. „Politika může být někdy světem intuice, nejen věcí faktů. To platí jak pro zelenou transformaci, tak pro rozvoj obranného průmyslu.“
Řekl, že válka na Ukrajině byla „válkou zástupnou“ a je „zcela zřejmé, že ji Západ proti Rusům nevyhraje“. Zároveň dodal, že to platí i obráceně a „dříve nebo později dojde k mírovým rozhovorům“.
"Otázkou je, kdo má čas na jejich straně," řekl Orbán. "Jsme jediná země, která říká, že čas je na straně Rusů, takže náš zájem spočívá v tom, aby tento konflikt co nejdříve skončil."
Orbán však poznamenal, že „většina zemí v západní Evropě bohužel věří, že čas je na straně Západu“. "Toto je zajímavý myšlenkový pochod, pokud člověk sedí na břehu Atlantského oceánu a ne Karpatské kotliny."
Řekl, že hlavním principem maďarské bezpečnostní strategie je, že mezi Maďarskem a Ruskem musí vždy existovat entita, „a právě teď se tomu říká Ukrajina“.
Hlavní otázkou války z pohledu Maďarska podle Orbána bylo, zda se ruská hranice přiblíží k Maďarsku, a dodal, že pokud by boje pokračovaly, ruská hranice by byla kvůli ruským vojenským úspěchům blíž.
"To je zcela proti našim zájmům, ale zároveň jsme přesvědčeni, že existuje jen jeden způsob, jak se tomu vyhnout: pokud se Západ dá dohromady a pokusí se dosáhnout mírových rozhovorů," řekl.
Orbán řekl, že to „nebude tak snadné, jako by to bylo před rokem“, argumentoval tím, že Rusko má nyní zjevně vojenskou výhodu.
Trumpův návrat
Mezitím podle něj další hrozbou pro Evropu bylo, že Rusko bude ochotno jednat pouze se Spojenými státy a bezpečnostní situace Evropy se stane zcela závislou na dohodě mezi Ruskem a USA.
"Takže přímá bezpečnostní situace nevypadá dobře... a jediná rozumná šance ze strany Maďarska je vsadit na návrat prezidenta Trumpa," řekl Orbán.
Pouze nový hráč, který se na vypuknutí války nepodílel, by z ní mohl najít cestu, trval na tom premiér a dodal, že jedinou šancí světa na „relativně rychlou mírovou dohodu“ je politická změna. ve Spojených státech.
„Takže otázka, koho Maďarsko má nebo nemá rádo, není otázkou sympatií, ale otázkou, který prezident provádí zahraniční politiku, která posiluje maďarskou bezpečnost,“ řekl.
„Nemůžeme mluvit o tom, jakého prezidenta by si Amerika měla vybrat, ale nevidíme, že by současná americká administrativa měla schopnost zajistit rychlý mír na této frontě,“ řekl Orbán a dodal, že to bylo také kritický faktor pro maďarskou ekonomiku.
volby do Evropského parlamentu
Premiér řekl, že volby do Evropského parlamentu budou významné z hlediska „selského rozumu“.
Řekl, že evropská politická scéna je rozdělena mezi „globalisty a federalisty na jedné straně a suverenisty na straně druhé“. Řekl, že politika v dnešní Evropě je řízena ideologií a dodal, že největším problémem je, že ti, kdo jsou na klíčových pozicích, „mají tendenci uvažovat v souladu s levicovou ideologií, a to jsou druhy rozhodnutí, která dělají“.
Ale řekl, že „ideologické myšlení“ nemůže udržet rovnováhu mezi myšlenkami a praxí. Řekl, že „vítěz ideologického myšlení nad realitou“ vedl k uzákonění opatření v oblastech, jako je klimatická politika nebo zemědělství, „která se v zásadě zdají správná, ale v tomto procesu nás ničí“.
Orbán řekl, že řešením je proto zvolit pravicové evropské vedení, které „více respektuje realitu“.
„Určitě v Evropě dojde k posunu doprava směrem ke zdravému rozumu, ale zatím se neví, jestli to bude průlom, nebo jen změna v poměru sil,“ řekl Orbán s tím, že reálně to bude to druhé.
Visegrádská skupina
Pokud jde o maďarská regionální partnerství, Orbán poznamenal, že Maďarsko, Česko, Polsko a Slovensko dlouho „uvažovaly o struktuře Visegrádské skupiny“, a přestože by se to nemělo opouštět, „dokud v ní zbývá život“, naskytla se také příležitost pro další spolupráci mezi „suverénními zeměmi“.
Toto partnerství, řekl, zahrnovalo Maďarsko, Slovensko a Srbsko s tím, že na září jsou naplánované volby i v Rakousku. To by podle něj mohlo v nadcházejícím období „snadno vést“ k rakousko-maďarsko-slovensko-srbskému partnerství, které by nenahradilo, ale spíše doplnilo V4.
Zahraniční investice
Mezitím Orbán řekl, že zahraniční podniky tahají z Maďarska příjmy ve výši 4-6 miliard eur, ale zákaz repatriace zisku by omezil investice.
Tato „otevřenost“ však podle něj nepředstavuje problém, pokud zahraniční investice maďarských podniků generují větší zisky, než jaké byly repatriovány zahraničními společnostmi.
Zahraniční investice generují v průměru zisky 1.3-1.5 miliardy eur a při započtení 1.0-1.5 miliardy eur v převodech EU to zbude v Maďarsku asi 3 miliardy eur zisku oproti 4-6 miliardám, které jsou repatriovány, řekl.
Z hlediska budoucnosti je podle Orbána důležité podporovat národní holdingy schopné generovat zisk v zahraničí a repatriovat je, jako příklady uvedl ropnou a plynárenskou společnost MOL, OTP Bank, nemovitosti, infokomunikace a obranný průmysl.
Pokud lze tyto investice v zahraničí financovat a podporovat a pokud existují podnikatelé s konkurenceschopným zbožím a službami, musí investovat, jinak se „rovnováha zisků nikdy neobnoví a vždy nám zůstane… s pocitem, že jsme být zneužíván,“ řekl.
Pokud jde o rozpočtový schodek ve výši 6.5 procenta, Orbán řekl, že při plánování schodku bylo třeba zkombinovat mnoho faktorů a argumentoval tím, že vláda nechtěla zastavit růst, omezovat výdaje, riskovat životní úroveň nebo šrotovat. opatření na podporu rodiny nebo stropy cen veřejných služeb.
Orbán s odvoláním na ministra financí poznamenal, že cílem vlády bylo letos snížit rozpočtový schodek na 4.5 procenta HDP, než jej v příštím roce sníží na 3.7 procenta a v roce 2.9 na 2026 procenta.
Řekl, že ekonomika EU se po pandemii teprve vrací k „regulovanému fungování“ a poznamenal, že ministři financí EU předpovídají, že bude trvat čtyři roky, než všechny členské státy stabilizují svůj rozpočtový deficit pod 3 procenta a úroveň veřejného dluhu pod 60. procent.
Pokud by se Maďarsku z nějakého důvodu nepodařilo během tří let snížit svůj deficit a dluh, mělo na to ještě další „nárazový rok“, aniž by riskovalo, že bude penalizováno ze strany EU, uvedl premiér.
Řekl, že je možné tento cíl splnit, a poznamenal, že členský stát, který přijal strukturální reformy, měl sedm let na to, aby znovu splnil kritéria rozpočtového deficitu a veřejného dluhu. "Ale nevěříme těm v Bruselu natolik, aby na tom založili naši fiskální strategii, takže zůstaňme u tohoto řešení 3+1 rok," dodal.
Orbán také řekl, že je důležité odpovědět na otázku, „co se stane, když naše sázky nevyhrají“, což znamená, že vládní politické změny se nedějí ani v USA, ani v Bruselu a snížení deficitu trvá déle.
darujte prosím zde
Horké novinky
Ceny pohonných hmot v Maďarsku konečně klesly na regionální průměr, říká ministr hospodářství
Důležité: Zbývá jeden týden na registraci pro volby do EP poštou
FOTKY: V srdci Budapešti se otevírá nové místo pro volný čas
Rozhovory Orbána a Zelenského: Maďarsko podporuje každou mírovou iniciativu
Hostující pracovníci přicházejí do Maďarska, i když by si v západní Evropě mohli vydělat více
FOTKY: 6 malých symbolů Budapešti
2 Komentáře
Hranici mezi východem a západem metodicky buduje Orbán na maďarské západní hranici. Maďaři, nejlépe se začněte učit rusky, abyste uspěli v Orbanistánu.
Jediná věc, která vyřeší Ukrajinu, je bodnutí vůdcem v USA, ať už je to Trump nebo někdo jiný. Pod Trumpem by se to nikdy nestalo – když se podíváte, jak zacházel s šíleným vůdcem Severní Koreje – rakety se zastavily a až do Bidenova režimu o nich bylo slyšet jen málo.
Rusové jsou Evropané a s Čínou a dalšími východními zeměmi nemají mnoho společného. Na rozdíl od EU, která neřekla nic, když byl severní proud 2 zničen – Putin nedůvěřuje západu a má spoustu důvodů, proč ne.
Lidé si zde myslí, že Rusko je stále SSSR,
Ano, bylo to strašné, co se stalo v Maďarsku, ale Rusové trpěli víc než kdokoli jiný – vyhnali 3 Uherska. Od nástupu Putina se Rusové nikdy neměli lépe. Je to neustálá nenávist ze strany západních médií. EU musela vědět, co se děje na Ukrajině, dlouho předtím, než konflikty šokovaly roli USA v korupci – imajine, že odvolala prezidenta, protože se na to zeptal.