Největší soukromá sbírka na světě by mohla být v Maďarsku
V jednom z rodinných domů v Ostřihomi se nachází bezkonkurenční sbírka. Sběratel sbírá uniformy, čepice, odznaky a insignie pořádkových organizací již 25 let. Podařilo se mu zatím nasbírat policejní symboly ze 127 zemí. Každý předmět má svůj vlastní příběh. Existuje předmět, který poslala rodina jordánského krále Dr. Szilasovi ve zdobené krabici s kurýrem. Byl také jmenován čestným policejním nebo šerifem v řadě zemí jako uznání jeho práce. Jeho velkým snem je konečně otevřít vlastní muzeum. Mluvili jsme se sběratelem Dr. László Szilasem.
– Následující otázka byla pravděpodobně často kladena od vás, ale jsem také zvědavý. Jaký je původ vaší vášně sbírat policejní uniformy?
– Je pravda, že tuto otázku často kladou a já jsem vždy odpovídal stejně. Nikdy jsem nerozuměl lidem, když nadávali policistům obecně. V každé profesi se najdou černé ovce. Lidé, kteří tam nepatří. Na lidi jiných profesí však většinou paušalizovaně nenadávají. Jmenují jedince, se kterým mají nějaké problémy. Nechápu, proč se tato praxe nedá dodržet v případě policistů? Proč je musí všechny nadávat? Lidé, kteří v některých případech dokonce obětují vlastní životy, aby nás ochránili, si to nezaslouží. Proto je vášeň pro sbírání policejních relikvií na mé straně vyjádřením úcty k nim.
– Kdy jste začal sbírat?
– před 25 lety. Nejprve jsem oslovil pět evropských zemí a zvědavě jsem čekal na reakce. Dostal jsem rovnou dopis od dánské královské policie, ve kterém se ptali, v jakém jazyce bych tu informaci chtěl mít, ale brzy odpověděli i ostatní. Moje sběratelská kariéra tedy začala asi o čtvrt století dříve.
– Kolik předmětů máte ve své sbírce?
– Na tuto otázku je těžké odpovědět, protože – díky Bohu – má sbírka den ode dne přibývá. Doposud se mi podařilo nasbírat policejní symboly ze 127 států světa. Mám 1360 signálů na ruce, 70-80 důstojnických čepic, 60 uniforem, kabátů, mám i kompletní šaty, podle toho, co konkrétní země poslaly. Mám také spoustu odznaků na čepice, vyznamenání a dalších předmětů. Například Kossuthův meč jsem dostal v roce 1994 od Andráse Túróse generálmajora v obřadní síni policejního pluku. To byl způsob, jak uznali práci, kterou jsem vykonal pro popularizaci organizací činných v trestním řízení. A v roce 2001 mi Sándor Pintér, ministr vnitra, poslal krásný ozdobný malý meč, samostatně, s kurýrem, z Budapešti. Ale kromě tohoto jsem dostal řadu dalších ocenění, gest, což mě velmi potěšilo.
– Jak získáváte relikvie?
– Obvykle nejprve napíšu dopis, který samozřejmě přeložím do angličtiny. Tento dopis mimo jiné obsahuje, že bych rád zřídil mezinárodní policejní muzeum s ohledem na práci všech pracovníků orgánů činných v trestním řízení na celém světě a rád bych obdržel předměty, insignie, které nabízejí. Cítím se šťastný, protože jsem obdržel poměrně vysoký počet odpovědí. Jsou země, odkud jsem na odpovědi čekal marně. Například z Číny a Severní Koreje jsem nedostal žádnou zpětnou vazbu. Vietnam by byl schopen této žádosti vyhovět pouze v případě, že by je oficiálně požádalo maďarské ministerstvo vnitra. Do jisté míry jejich strach chápu, protože by bylo možné zneužít uniformy, čepice a odznaky, a oni se toho možná bojí. Zajímavé však bylo, že komunistická Kuba na můj požadavek zareagovala velmi rychle. Odeslali odznak kubánské revoluční policie ze své ambasády v Budapešti. Ještě bych rád zmínil, že jsem získal titul čestného policisty státu Alabama, v mém případě jednal sám guvernér státu poté, co byl informován o mé sbírce. Související ozdobná listina byla zaslána poštou do Ostřihomi. A byl jsem oceněn titulem čestného šerifa v jednom z hrabství státu Kansas.
– Jaký je váš oblíbený předmět ve vaší sbírce, předmět, na který jste nejvíce hrdý?
– Na tuto otázku nelze odpovědět. Je to jako zeptat se matky, které by bylo její oblíbené dítě. Každá položka je mému srdci blízká. Spíš bych vyzdvihl některá gesta. Policistka přijela z Moldávie do Maďarska na policejní olympiádu. Osobně mi přivezla čepici, náramek moldavské policie a spolu s hodinkami je předala v Ostřihomi. Také jeden z generálů peruánské policie udělal totéž. Byl vojenským atašé ve Vídni a přímo sem přijel, aby mohl předat uniformu a vlajku své země. Poslal jsem dopis do Jordánska, královně Noor, s maďarským tradičním ubrusem. Její manžel byl v té době nemocný, měl problémy se srdcem, a tak jsem mu přála uzdravení a informovala jsem je o svém odběru. Brzy přišel balíček se zlaceným jordánským královským erbem; mou sbírku obohatili o dvě policejní čepice.
– Plánujete v budoucnu uspořádat stálou nebo dočasnou výstavu, kde by lidé mohli vaši sbírku obdivovat ve velkém?
– Rozhodně je mým cílem již 25 let založit trvale fungující muzeum. Jelikož jsem patriot, přirozeně bych chtěl mít toto muzeum tady, v Ostřihomi. S touto problematikou jsem již kontaktoval samosprávu města, stále čekám na jejich reakci. Jsem optimista. Most „Mária Valéria“ stál na Dunaji v troskách po celá desetiletí, pak byl – skutečný zázrak – znovu postaven a znovu spojuje vlast s Horními Uhry. Stejně tak, doufám, bude realizováno i toto muzeum, za asistence místní samosprávy města Esztergom. Mezitím svou sbírku vystavuji v rámci putovní výstavy pod názvem „Road Show of Law Enforcement Symbols“. Tuto kolekci jsem zatím prezentoval v deseti župách Maďarska, ale měl jsem již výstavu i v Horních Uhrách. Pokud mě za tímto účelem kontaktují, je pro mě potěšením vyhovět požadavkům tohoto druhu.
Copy editor: bm
Zdroj: od Ference Jurenkó/Alfahíra
darujte prosím zde
Horké novinky
Zavede Orbánův kabinet do dvou týdnů v Maďarsku stropy cen pohonných hmot?
Vycházející hvězda maďarské opozice Péter Magyar zorganizoval v Budapešti další spontánní masový protest – FOTKY
Ceny hotelů u Balatonu raketově rostou – zde jsou šokující podrobnosti!
Orbánův ministr: Maďarsko potřebuje ruskou ropu, plyn
V Maďarsku se rodí stále méně dětí
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 26. dubna 2024