Maďarská dívka, která se chtěla stát královnou Albánců
Geraldine Apponyiová chtěla být pro Albánce tím, čím byla Sissy pro Maďary, říká mno.hu. Její životní příběh byl krásný i tragický zároveň.
Jsme zpět v roce 1927; 23letá hraběnka bez otce pracuje jako prodavačka v obchodě se suvenýry Maďarského národního muzea. Geraldine Apponyi musela tuto práci vzít, protože její rodina byla zbídačená. Práci získala na přímluvu svého příbuzného Istvána Zichyho, ředitele muzea, byla tedy poměrně dobře placená. Pracovala také v turistickém pavilonu muzea, protože studovala v USA a v Paříži a mluvila anglicky, německy a francouzsky a popularizovala muzeum v těchto jazycích.
Albánský král Zogu I viděl fotografii ženy, která byla příležitostně modelkou. Chvíli hledal ženu mezi evropskými šlechtickými rody a krásná Apponyiovská dívka mu padla do oka. Zogu I. pozvala Geraldinu do Tirany za asistence její sestry pobývající v Budapešti na Silvestra roku 1937 a Geraldine pozvání přijala a odcestovala do Tirany.
„Pak jsem potkal krále a jako v pohádkách, vidět ho a milovat ho byla chvilková práce.
Vím, že to zní divně, ale za pár okamžiků jsme se do sebe zamilovali a to, co začalo jako manželství založené na pouhé kalkulaci, se ukázalo jako manželství skutečné lásky,“ řekla později Geraldine. Albánský král ji totiž požádal o ruku na silvestrovském večírku a Evropa se v předvečer druhé světové války připravovala na další královskou svatbu.
Svatba se konala 27th dubna 1938 v Tiraně. Maďarskí šlechtici asistovali ceremonii a mnoho královských dvorů Evropy vyslalo delegáty. Italský ministr zahraničí Galeazzo Ciano tam byl mimo jiné vyslán vůdcem o Itálie, Duce, Benito Mussolini. Speciální diamantový diadém vyrobený pro tuto příležitost můžete vidět na současných zprávách a fotografiích. Bílé růže zdobily diadém, tak dostala královna své jméno. Navzdory kulturním rozdílům dokázala Geraldine zapadnout na albánský královský dvůr. Jak sama řekla, chtěla se pro Albánce stát tím, čím byla pro Maďary královna Alžběta Sissy.
Geraldine Apponyiová nakonec nemohla v Albánii strávit mnoho času, protože Itálie zemi napadla v roce 1939. Tehdy se jí narodilo první dítě Leka.
Všichni tři byli nuceni odejít Albánie tři dny po začátku italské okupace, 8th dubna roku 1939.
Nejprve utekli do Řecka, pak se přesunuli do Turecka.
Během války žila rodina ve Francii, poté v Anglii v hotelu Ritz a nemohla se vrátit do Albánie, která byla po válce vyhlášena Albánskou lidovou socialistickou republikou. Mezi lety 1946 a 1955 se Zogu, Geraldine a Leka usadili v Alexandrii na pozvání egyptského krále Faruka I. V roce 1955 se přestěhovali do Paříže, kde žili až do Zoguovy smrti v roce 1961. Po smutné události Albánci Geraldinu označovali jako 'Královna matka'. Přestěhovala se do Madridu a její syn se považoval za krále Albánie, ale nemohli se vrátit do komunistického impéria Envera Hodži, který se držel stranou všeho a všech. Jejich další zastávkou byla v roce 1979 Jižní Afrika, kde Leka založila obchodní dům.
Geraldine, Leka a jeho manželka a Geraldinin vnuk, který se také jmenoval Leka, se mohli vrátit do Albánie v létě 2002, po změně zákona. Stará královna stále považovala svého syna za zákonného následníka trůnu. Geraldine měla plicní nemoc; podle lékařů to bylo jen kvůli jejímu přestěhování do Tirany. Zemřela ve stejném roce, 22. října, ve věku 87 let. V předchozích pěti měsících měla tři infarkty, z nichž poslední byl smrtelný. Byla pohřbena o čtyři dny později na společném hřbitově – později byla znovu pohřbena do královského mauzolea v Tiraně.
V roce 2015 jí byla v Appony věnována pamětní deska. Tohoto obřadu se zúčastnil i Skender Zogu, králův synovec, se kterým se Geraldine setkala během let strávených v exilu, a ve svém projevu řekl, že Geraldinu zná jako vstřícnou a dobrosrdečnou osobu, která si až do své smrti zachovala katolickou víru. Její manželství bylo možné pouze s papežovým svolením. Vždy se obracela k lidem s láskou – řekl Skender Zogu. Leka II se loni vdala, as jsme také informovali.
"Žila rok v Albánii, ale náš národ si ji pamatuje dodnes, můžeme jí děkovat za mnohé." Řekl to albánský velvyslanec v Budapešti Arian Spasse v říjnu v Maďarském národním muzeu. V ústavu byla otevřena výstava o královně, která zemřela před 15 lety. Načasování je zajímavé zejména proto, že Albánie získala nezávislost před 105 lety a albánsko-maďarské diplomatické vztahy lze datovat až do doby před 95 lety. Na výstavě najdete dobové zprávy a fotky ze svatby a také tři předměty, ale každopádně stojí za to ji vidět. Výstavu je možné navštívit do 7th ledna v roce 2018.
Doporučený obrázek: Wiki Commons By I panjohur
Zdroj: mno.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
JV Maďarsko čeká velký rozvoj podnikání, říká ministr Lázár
Zástupci bavorské Křesťanskosociální unie v Budapešti
5+1 VÍCE zábavných faktů o Maďarsku – Některé možná překvapí
Washington Post: Američtí konzervativci by se neměli spojovat s Orbánem nakloněným Číně
Vyšší manažeři společnosti Microsoft navštívili Maďarsko
Odhaleny podrobnosti o návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Budapešti