Maďarská lékařská mise v Africe je nyní u konce – přečtěte si rozhovor s jedním z členů
Horké, vlhké tropické počasí a neklidný tým pěti Maďarů ochotných pomáhat lidem v Ugandě. To bylo 13th, měsíční lékařská mise, kde Maďaři léčili potřebné a přednášeli místním obyvatelům Ugandy. Zřídili dočasné kanceláře v sirotčinci a školy také v Bugandě. Lékařská mise Africké maďarské unie odvedla opět skvělou práci. Přečtěte si náš rozhovor s jedním z členů mise, Bernadett Kovács, koordinátorkou AHU.
AHU byla založena v roce 2006 jako nevládní, nezisková organizace s cílem poskytovat pomoc a rozvoj zemím Afriky. Jejich posláním bylo uskutečňovat vývoj s využitím vlastních zdrojů určitých zemí a aktivní účastí v procesu, takže jejich pomoc by vedla k dlouhodobě udržitelné změně.
Kromě Bernadett Kovácsové, jak jsme psali dříve, členy mise byli MD Zita Bagdi, všeobecná lékařka, MD Zsófia Kapi, která je ušní, nosní a krční specialistkou, Attila Gáspár, záchranář a Dániel Kovács, dobrovolník. Všichni se přihlásili k poskytování pomoci mezi 4. dubnem a 2. květnem lidem, které lékař téměř nebo nikdy předtím neviděl.
Je něco, na co si vzpomenete jako na výjimečně významný zážitek, který se během cesty stal?
Zcela náhodou jsem se setkal s Britem, který založil neziskovou organizaci s cílem podporovat vzdělávání dětí, které tam žijí v Kampale, ve slumu postaveném na skládce. Před naším posledním dnem nás provedl po jejich rezidenci: tři metry čtvereční pro šest lidí a bez postelí a jejich toaleta byla ta volná malá plocha vedle domu. Za to všechno museli platit asi 3000 HUF měsíčně. Od té doby, co jsem tam byl, mě vizuály neustále napadají.
Co bychom měli vědět o Ugandě? Proč jste si za cíl vybrali právě tuto zemi?
Uganda je krásná země ve východní Africe s populací asi 3.5krát větší než maďarská. Je bohaté na přírodní poklady, má rozvíjející se ekonomiku, ale sociálně za ostatními zeměmi skutečně zaostává. Obrovský kontrast je v Kampale, hlavním městě, které bylo postaveno na kopcích a kde umístění domů ilustruje sociální postavení: bohatí žijí na vrcholu kopce, zatímco chudí žijí v údolích. V období dešťů mnoho starších a opravdu malých dětí umírá kvůli lijáku, protože nemohou uniknout povodni. Už tam bylo několik dalších misí, je tam i Maďarské obchodní a kulturní centrum a jeden z jeho členů tam už pár let žije s rodinou, která by nám mohla pomoci s organizací.
Co byste označil za největší kulturní rozdíl, se kterým jste se tam setkal?
Jejich přístup a mentalita byly opravdu odlišné od lidí v Maďarsku: žijí radostně, hodně se usmívají a jsou opravdu nápomocní. Jejich životy neprobíhají podle plánu: když se dohodnete na schůzce, pravděpodobně se tak nestane v době, o které jste původně diskutovali.
Jak byl tento měsíc náročný po odborné stránce, protože jste se mise samozřejmě účastnila jako koordinátorka AHU, ale zároveň jste zdravotní sestra?
Náš tým se připravil na typické africké nemoci, ale byly tam některé nemoci, které se v Maďarsku již nevyskytují a dříve jsme se s nimi setkali pouze v našich učebnicích. Takové byly pohlavně přenosné nemoci jako syfilis, tropické nemoci, malárie, různé druhy helmintiázy a tuberkulóza.
To vše, co jste zmínil, jsou dlouhotrvající a vážná onemocnění, kolik řešení byste pak mohli poskytnout během jednoho měsíce?
Mohli bychom jim poskytnout protidrogovou léčbu a hlavně informace, abychom je osvětlili, protože často k prevenci nemocí stačí dodržovat některá základní hygienická pravidla. Proto jsme na to upozornili lidi ve frontě v naději, že se informace rozšíří.
Navíc na základě dlouholetých zkušeností bychom rádi našli řešení založením nemocnice v rámci projektu AHU's Health Center. Místo na to už máme, základní kámen už byl položen ve vesnici Kapeke, která je tři hodiny cesty od hlavního města.
Naším cílem je také mít v okolí Kampaly několik dalších nemocnic, které by byly propojeny záchrannou sítí, díky které by byla možná spolupráce nemocnic hlavního města v případě vážných operací. Naším dlouhodobým cílem je samozřejmě vyškolit místní personál, který by tyto zdravotnické budovy mohl obsluhovat.
Jak vás místní přivítali? Měl jste nějaké jazykové potíže?
Prokázali vůči nám neuvěřitelnou důvěru a trpělivost. Bylo to proto, že existovala bezplatná zdravotní péče, která nemohla fungovat tak, jak měla. Proto využili šance, že jsme tam, a obrátili se na nás s čímkoli, co měli rádi. Často si stěžovali na příznaky, které v té době neměli, jen proto, aby dostali léky, které by jinak mít nemohli.
Vzhledem k tomu, že oblast byla dříve anglickou kolonií, mohli jsme se lidem dorozumět, ale vždy byl poblíž tlumočník pro případ, že by někdo mluvil jazykem kmene.
Jak náročná byla tento měsíc práce od rána do večera?
Potřeba nás byla opravdu velká, takže problém byl v tom, že jsme prostě nemohli dokončit trénink do konce dne. Přesto jsme se starali v průměru o 100 lidí, i když jsme museli zajistit, aby kvantita neovlivnila kvalitu. Chtěli jsme jen dávat víc a víc, ale museli jsme si odpočinout, abychom mohli pomoct i druhý den.
Na vašem blogu, kde jste psal o vyčerpávajících dnech a zážitcích týmu, byl příspěvek, že vám jeden z pacientů dal jako dárek slepici. Upřesnil bys to?
Jo, pro mě byla jedna z nejtěžších věcí přijmout dary místních obyvatel, protože kvůli naší profesi jsme byli všichni hnáni tím, že jsme pomáhali potřebným, ale oni nám mnohokrát na oplátku dali své každodenní doplňky stravy. , ovoce, vejce a dokonce i slepice, aby vyjádřily, jak byly vděčné. Tyto dary měly stejnou hodnotu jako darovat svému lékaři auto v Maďarsku.
Jaká je vaše nejdražší vzpomínka na výlet?
Nejinspirativnější vzpomínkou by byla, když jsem se zeptala místní porodní asistentky, zda ji mohu sledovat při asistování u porodu, a překvapivě mi nejen umožnila být u toho, ale pod jejím dohledem jsem většinu práce zvládl. Matka nakonec přivedla na svět zdravého chlapečka. To byl největší dar, který jsem od mise dostal.
Na základě jejích odpovědí, jak vzpomínala na své zážitky, je spíše vidět, že Bernadett Kovács, koordinátorka AHU, byla misí totálně unesena. Už během našeho rozhovoru se z celého srdce domnívala, že je znovu v Ugandě. Nebylo překvapením, že na otázku, zda se znovu vrátí, neváhala odpovědět ano. Africká maďarská unie tomu jistě nebude bránit, protože od svého založení před 10 lety prokazuje svou ochotu udělat něco velkého.
Copy editor: bm
Zdroj: Gabriela Györgyová
darujte prosím zde
Horké novinky
Orbánův politický ředitel: Návštěva čínského prezidenta potvrdila maďarskou strategii konektivity
Letiště Budapešť: Změny kvůli příletu čínského prezidenta
Kandidát na starostu Fidesz Budapešť vyzývá ke spolupráci mezi budapešťským vedením a vládou
Si Ťin-pching v Budapešti: Velká dopravní omezení dnes a tento týden paralyzují hlavní město
Maďarsko nadále usiluje o úzkou spolupráci s FAO
Hlavní důvody, proč byste si měli vybrat Maďarsko pro studium v zahraničí