Věci, kvůli kterým si expat nesmí nechat ujít Maďarsko
V jiném článkuManci Pethes napsala o zážitcích a vzpomínkách, kvůli kterým expat chybí Maďarsko. V tomto doprovodném díle také zveřejněno na nlcafe.hu, přemítá o zadní straně. „Dokud jsou hranice stále otevřené, každý by se měl rozhodnout, kde chce žít,“ píše. „Doma nebo někde jinde, s kompromisy nebo bez nich. Jedna věc je jistá: nikdo není méně Maďar za to, že je fyzicky dál od domova.“
Pethes začíná svůj článek citací z roku 1836 Szózat (Předvolání or Odvolání), „druhá hymna Maďarska“ po Hymna napsal Mihály Vörösmarty:
Ve velkém světě venku
Není pro tebe místo
Ať vám ruka štěstí žehná nebo vás porazí
Zde musíte žít a zemřít! [přel. László Kőrössy]
"19."th století s revolučními časy a bojem za svobodu je dávno pryč. Přesto tuto mantru opakujeme již od 6 let. Několikrát do roka se recituje na školních slavnostech a státních slavnostech a její slova zpíváme bez skutečné interpretace jako malí jehňátka.
Ale je to zdravé? Potřebujeme tento druh viny jako národ, jedinec, dítě? Jak dlouho by měl účinek historického období trvat? (…) Kdo rozhoduje, čím si vymýváme mozek a duši? Tato vážná, neustále se opakující slova nás prostupují a stávají se součástí naší identity. Vkládají do nás strach a zábrany, přičemž cílem národa (pokud něco takového existuje) by mělo být sebezdokonalování, šťastný a aktivní život. Dávám přednost „ovlivňovat, vytvářet, přispívat [tak, aby národ povstal]“ [další slavný citát Ference Kölcseyho], pokud skutečně trváme na poezii a mantrách.“
Závan čerstvého vzduchu
„Důvod mé emigrace byl zřejmý: chtěl jsem žít v místě, kde nebudu plýtvat energií na duševní frustrace ostatních lidí. Nervozita, kterou jsem viděl doma a která měla před nadcházejícími volbami jen narůstat, se na mě ukázala jako příliš velká. Možná někdo se silnější osobností dokáže tolerovat „obecné smýšlení“ její země. Nemohl jsem.
A jakmile jsem vyšel z Maďarska, měl jsem pocit, že se mi snadněji dýchá. Oba České Republika a Portugalsko pro mě byly mimořádné zážitky. Lidé se usmívají a je to tak joie de vivre v očích starších místo nenávisti a empatie.
Dodnes mě udivuje, jak mladí lidé nabízejí své místo v tramvaji nebo trolejbusu v Brně potřebným. To je zde naprosto přirozené a nabízené místo vám s úsměvem poděkují. (…)
V obchodě, je-li fronta dlouhá, nikdo si ve vzteku nenadává ani mumlá, aby ostatní kolem slyšeli jejich frustraci. Když jsem poprvé zapomněl ovoce zvážit a nalepit, nikdo mě za to nenapadl; místo toho mi ostatní zákazníci pomohli a se smíchem mě uklidnili.
Brno je samozřejmě oproti Budapešti malé město. Ale stejně. Viscerální klid díky staleté a zavedené kultuře střední třídy prostě funguje. Portugalsko je jiné. Tam mě ohromil téměř buddhistický klid. Dvouhodinové zpoždění se tam nekvalifikuje jako „zpoždění“. Máme čas.
Proč ten spěch? Proč ten stres?
Tyto rozdíly se projevují i v dopravním chování. Doma všichni běží jako o život po přechodu pro chodce a nikdy si nemohou být jisti, zda je bezpečné vkročit do vozovky, dokud řidič gestikuluje. V těchto dvou dalších zemích auta zpomalují několik metrů od přechodu. Někdy dokonce mávají smíchy: odpočívejte, je čas.“
Minulost nebo budoucnost?
„Vidím na každém rohu kvetoucí stromy, usmívá se na mě prodavačka, ochotní lidé v knihovně, sportovním centru, kině – na tyhle věci jsem si ještě nezvykl. Bude mi trochu smutno, když jsem si na to tak zvykl, že už to ani nevnímám. (…) Slibuji, že budu rád, když budu budovat národ (stejně to dělají moje daně).
Ale mohu dobře fungovat jen tam, kde se dobře cítím.
A nemám rád citové vydírání. Takže při vší úctě k Vörösmartymu a Kölcseymu bych chtěl žít my jednadvacátého století, maďarský a lidský život. Bez dusivé aury duchů, duchů a dávno minulých bitev.“
Doporučený obrázek: www.facebook.com/RizsaviTamás
Zdroj: nlcafe.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Mše na shromáždění Pétera Magyara dnes v „hlavním městě Fideszu“ – FOTKY
Co se dnes stalo v Maďarsku? – 5. května 2024
FOTKY: Pochod živých v Budapešti
5+1 zábavných faktů o Maďarsku – Některé možná překvapí
Maďarský „stínový premiér“: Potřebujeme silnou Evropu
Univerzita Széchenyi István představuje svůj vývoj zahraničním diplomatickým vůdcům v Maďarsku