Neznámé dokumenty o historii Maďarska se nacházejí ve Vatikánu
Mult-kor.hu uvádí, že Maďarská akademie věd zpracovala a zveřejnila cenné dokumenty za dvě a půl století.
Podle Sergia Pagana, biskupa vatikánského tajného archivu, sbírka obsahuje téměř 1500 položek a poskytuje příležitost prozkoumat ekonomický potenciál maďarských církevních institucí v pozdním středověku, sestavit seznam maďarských církevních hodnostářů, a analyzovat vztah mezi maďarskou církví a italskými bankovními domy.
„Jako určující moc té doby mělo papežství mnoho spojení s evropskými státy, včetně Uherského království. Díky výzkumům Camara Apostolica (nejvýznamnějšího hospodářského papežského úřadu) se proto naše znalosti o středověkém Uherském království rozšiřují,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny Péter Tusor. „Lze vytvořit přesnější obrázek o životě církevních společenství, o jejich osobním složení, ekonomické síle a příjmech. Tyto kousky hospodářské a kulturní historie mohou být užitečné pro všechny badatele středověku,“ dodal.
Se dvěma svazky publikace se počet svazků vydaných jako výsledek výzkumů ve vatikánských archivech zvýšil na 15. „5 z nich bylo vyrobeno po roce 2012 s podporou Maďarské akademie věd,“ řekl Péter Tusor. Podle historika je stále velký zájem o věk zastoupený v nyní vydaných sbírkách. Upozornil také na skutečnost, že posledních sto let zpracovávaného období bylo určeno boji Uherského království proti expanzi Osmanské říše.
V tomto boji mělo hlavní roli i papežství. „V prvním díle je publikováno mnoho dokumentů o diplomatických krocích ohledně organizace obrany proti Turkům,“ řekl Tusor a dodal, že renesanční papežství poskytlo Hunyadiům a Jagelloncům veškerou podporu, jakou mohlo. Papežové cítili, že v nebezpečí je i Itálie a samotný Řím, ale evropské politické a vojenské podmínky neumožňovaly tak jednotný postup jako za křížových výprav.
Historik se domnívá, že vzpomínka na bitvu u Bělehradu v roce 1456 je stále živá a existuje mnoho mylných představ ohledně zvonkohry nařízené papežem Callixtem III. Upozornil, že předchozí výzkumy také objasnily, že papež nechtěl slavit vítězství zvonkohrou, protože Turci zahájili obléhání hradu pouhé 3 dny po papežově příkazu. Není pravdou ani to, že papež Callixtus III. nařídil polední zvonění kvůli Turkům. Každou půlhodinu mezi 3. a 6. hodinou dával pokyny ke zvonění. Polední zvonkohra se stala běžnou až po desetiletích, kdy byla na kostnickém koncilu nařízena symbolizovat Ježíšovo utrpení.
na základě článku mult-kor.hu
přeložila Vivien Pásztai
Foto: pixabay, mult-kor.hu
Zdroj: http://mult-kor.hu
darujte prosím zde
Horké novinky
Orbán: Hlasovat pro levici znamená podporovat válku
Orbánovi spojenci oligarchové vydělali na státní dálniční koncesi 38 miliard eur
Založeno třetí maďarské oddělení UNESCO
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 2. května 2024
Pobuřující: Teenager zatčen za plánování útoku na mešitu v Maďarsku – VIDEO
Na platformách Wizz Air si nyní můžete zakoupit vstupenky na výstavy a okružní jízdy!