Mizející jezero Urmia: úpadek a zanedbávání životního prostředí v Íránu
Jezero Urmia, které se nachází v severozápadním Íránu a kdysi šesté největší jezero se slanou vodou na světě, se stalo obětí zhoršování životního prostředí a vládní nedbalosti. Během několika posledních desetiletí se tato kdysi živá vodní plocha dramaticky zmenšila a zanechala za sebou pustou krajinu, která představuje vážné ekologické a sociální výzvy.
Úpadek jezera Urmia
Úpadek jezera Urmia lze vysledovat zpět do kombinace faktorů, včetně rušivé politiky výstavby přehrad a zavlažování prováděné Íránskou islámskou republikou. Tyto politiky, vedené touhou po zemědělské expanzi a ekonomickém rozvoji, výrazně změnily přirozený tok vody do jezera a zhoršily jeho vyčerpání. Kromě toho k zániku jezera dále přispěla výstavba infrastrukturních projektů různými společnostmi spojenými s islámskými revolučními gardami (IRGC). Další významný aspekt se týká mulčování. Suché oblasti obklopující jezero Urmia se stávají solnými, což vede k hromadění soli. Aby se to zmírnilo, je implementován proces mulčování, který zahrnuje umělou izolaci postižené oblasti od jezera. Tato praxe však také přispívá ke snížení celkové plochy jezera Urmia. Kromě výše uvedených případů je řeka Baranduz, která tvoří jeden ze 14 přítoků jezera Urmia, uměle zablokována v přívodu do jezera, což je praxe, která se uplatňuje i v zimních měsících. Tyto projekty, často prováděné bez řádného environmentálního posouzení, narušily křehkou rovnováhu ekosystému regionu a urychlily úpadek jezera Urmia.
Navzdory rostoucím obavám místních aktivistů a odborníků na životní prostředí byla reakce íránské vlády nedostatečná. Zatímco úředníci, včetně prezidentů Mahmúda Ahmadínedžáda a Hasana Rúháního, slíbili řešit krizi a oživit jezero, hmatatelný pokrok chybí. 3. března 2024 – u příležitosti íránského národního dne vody, Íránská federace vodního průmyslu (IWIF) představila veřejnosti projekt o vodních plochách a problémech souvisejících se zásobováním vodou v zemi, ale Jezero Urmia nebyl mezi projednávanými případy. Úsilí o přidělení finančních prostředků a realizaci projektů obnovy selhalo a nepodařilo se zastavit neustálý pokles jezera. Nedávné zprávy vykreslují ponurý obraz současného stavu jezera Urmia. Satelitní snímky a letecké záběry odhalují vysušenou krajinu s odhaleným dnem jezera a nejnižší hladinou vody. Na podzim roku 2023 bylo oznámeno, že jezero vyschlo po desetiletích nepřetržitého poklesu hladiny vody. Tvrzení vládních úředníků, že probíhají snahy o oživení prstencové dutiny jezera tváří v tvář rostoucím důkazům o opaku. Hladina vody v Urmijském jezeře stoupla kvůli tomu, že srážky v zemi v posledních měsících zesílily, a íránská vláda se této příležitosti chopila pro své propagandistické účely, protože zlepšení objemu vody v jezeře připisuje svému vlastnímu úsilí.
Odborníci na životní prostředí, včetně Masouda Tajrishiho z Teheránu Sharif University of Technology, varují, že situace je vážná. Hladina vody v jezeře od roku 1995 klesla o osm metrů, což se časově shoduje s výstavbou nových přehrad a změnami v zemědělských postupech po islámské revoluci v roce 1979. Zatímco někteří úředníci a média spjatá s íránskou vládou se snaží obviňovat klimatické změny z jezera Urmia vysychání, hlavní příčiny spočívají v desetiletích špatného řízení životního prostředí a ignorování ekologické udržitelnosti.
Sociální a kulturní napětí
Kromě ekologické krize vyvolala tíživá situace jezera Urmia sociální a kulturní napětí. Na základě výsledků studie zveřejněné v roce 2021 zaznamenala zemědělská činnost v okolních regionech pokles přibližně o 30 % a v období 1996–2016 ztratilo svou populaci více než 12 % vesnic v provincii Východní Ázerbájdžán, přičemž zhruba 500 vesnic je zcela nebo částečně vylidněno. Jednou z hlavních proměnných v této rovnici je skutečnost, že ázerbájdžánští Turci obývají hlavně ty provincie, kde se jezero nachází. Ázerští Turci ze severozápadu Íránu, turecky mluvící menšina, která tvoří pětinu obyvatel země, považují jezero Urmia za ústřední pro své dědictví a identitu. Místní aktivisté, kteří toto téma považují za velmi citlivé, organizují již desítky let protesty požadující jeho ochranu. Jejich úsilí se však setkalo s represí a zastrašováním ze strany úřadů, které upozornilo na širší problémy politického útlaku a porušování lidských práv. Neochota režimu řešit úpadek jezera může pramenit z jeho strachu z podněcování širších hnutí za kulturní a jazyková práva mezi ázerbájdžánským obyvatelstvem.
Případ jezera Urmia je dokonalým příkladem prolínání etnických a ekologických problémů. Přestože jde zjevně o problém související se životním prostředím a změnou klimatu, nelze opomíjet rozměr práv menšin. Skutečnost, že nejvíce postižené oblasti jsou obývány především ázerbájdžánskými Turky a do určité míry Kurdy, další početnou menšinou v Íránu, vyvolává otázku diskriminace a otázky druhořadého občanství. Reakce centrální vlády mohla být výrazně odlišná za předpokladu, že zmíněné provincie měly perskou většinu. Stojí za zmínku, že tato ekologická katastrofa není jediným problémem, s nímž se ázerbájdžánská komunita v Íránu setkává. Nedostatek vzdělání v ázerbájdžánu, mateřském jazyce ázerbájdžánské menšiny, zůstává nevyřešen. I když je tato problematika zmiňována v každé volební kampani s cílem získat podporu ázerbájdžánských voličů, žádný íránský politik se zatím nerozhodl iniciovat plán na zásadní změnu vzdělávacího systému, aby byl pro menšiny inkluzivnější. Ázerbájdžánská turečtina je zakázána používat v oficiálních dokumentech a jako vyučovací jazyk ve školách od doby, kdy se dynastii Pahlavi podařilo získat moc na počátku 20. století. Islámská republika po revoluci zachovala tuto politiku prakticky nedotčenou, a proto ázerbájdžánská turečtina nakonec ztratila své kouzlo a prestiž a stala se zbytečným místním jazykem, kterým jsou ochotni mluvit hlavně lidé žijící v odlehlých oblastech. V íránském Ázerbájdžánu dokonce i přidělování ázersko-tureckých jmen novorozeným dětem brání byrokratické prostředky; místo toho je podněcováno dávat jména perského původu. Při jedné příležitosti byl dekret územního soudu v Tabrízu, podle kterého byla jména ázersko-tureckého původu klasifikována jako neslučitelná s islámskými principy. Tato jazyková dynamika odráží současnou sociální krajinu íránské společnosti, kde neperské etnické skupiny, přestože tvoří polovinu populace, postrádají privilegia, kterých se těší perská většina.
číst také:
- Čtyři zcela nové druhy hub nalezené v Maďarsku
- Tisíce litrů odpadního oleje vypuštěného do řeky Dunaj u Budapešti
Doporučený obrázek: depositphotos.com
darujte prosím zde
Horké novinky
Šokující objev: Dávno ztracený maďarský kostel nalezený pod tenisovým kurtem – FOTKY
Představuje návštěva Si Ťin-pchinga národní bezpečnostní hrozbu pro Maďarsko?
Magnetická bouře: Zpoždění na mezinárodním letišti Ference Liszta? Zde je odpověď letiště v Budapešti
To je důvod, proč čínský prezident Si Ťin-pching přijel do Maďarska – AKTUALIZACE
V Budapešti začne letos obrovská rekonstrukce, očekávají se dopravní zácpy
Ponuré zprávy: Inflace v Maďarsku po 14 měsících poklesu opět vzrostla