Rod Zrínyi a Habsburkové
Členové chorvatsko-maďarského rodu Zrínyi patřili k nejbohatším aristokratům habsburského královského Uherska. Bez jejich vojáků a hradů by Osmanská říše možná pohltila Rakousko během 16.–17. století. Habsburkové na ně přesto pohlíželi s podezřením a odmítali minimální podporu jejich vojenských akcí.
Když znám prehistorii rakousko-uherských vztahů od bitvy u Pressburgu v roce 907 až do dobytí Vídně králem Matyášem v roce 1485, chápu hledisko Habsburků.
Od počátku 17. století byla císařská pokladna prázdná a země a obrovské bohatství uherských magnátů byly potřeba více než kdy jindy.
Konfiskace pozemků brzy vedla k povstání knížete Bocskaye v roce 1604, které bylo vyřešeno v roce 1606 Vídeňskou smlouvou ve prospěch vítězných Maďarů.
Dvůr se zatím musel zdržet žalování uherských šlechticů za „zradu“.
Habsburkové se ve druhé polovině 17. století naprosto přesvědčili, že uherští šlechtici by měli být zbaveni svého bohatství, aby neměli peníze na rebelii. Nedbali na tvrdou realitu, že právě tito šlechtici a statkáři byli posledními zastánci zbídačených válečníků pohraničních hradů, kteří bránili 1,500 kilometrů válečné zóny proti Turkům.
Existuje nespočet dopisů, které svědčí o tom, že císař nechal tyto vojáky nezaplacené v průměru mezi 2 a 9 lety. Maďarskí a chorvatští válečníci dostávali dva forinty měsíčně, zatímco cizinec žoldák dostával 5-15 forintů plus jídlo.
Navíc, pokud jde o rozlohu země v Maďarsku, tito žoldáci byli většinou k ničemu v jediné účinné válce proti Turkům. Jejich pověsti nepomohlo ani to, že žoldnéři ve většině případů stále vzdávali uherské hrady, když čelili přesile nepřítele, jako v roce 1552 na hradě Temesvár.
Není také divu, že rakouští polní generálové a důstojníci si vůči místním vojákům a kapitánům vytvořili velmi negativní postoj a překáželi jim, jak jen mohli. Odebrání jejich kořisti nebo přehlížení jejich činů v bitvě pro ně byly běžnou věcí. Nemluvě o škodách, které tito žoldáci napáchali ve vesnicích a městech.
Není divu, že odcizení uherští šlechtici se čas od času rozhořčili a cítili, že jsou chyceni mezi dva pohany – Turky a Rakušany – a Turky rozhodli za méně zlého. Maďaři museli vždy jemně balancovat mezi těmito dvěma mocnostmi, jak je vidět na případech knížete Bocskaye, knížete Bethlena a nakonec knížete Thökölyho.
Na rozdíl od Bocskaye byli Zrínyiové katolíci a loajálnější k císaři než mnozí magnáti – navzdory všem negativním a nepřátelským postojům dvora.
Pojďme se podívat na některé členy této rodiny.
Hrabě Miklós Zríny býval kapitánem pohraničí, který ve spolupráci s dalšími slavnými kapitány úspěšně blokoval muslimskou expanzi v 16. století. Miklós Zrínyi bránil Vídeň v roce 1529 proti Turkům, poté se stal „Bánem“ (neboli vévodou) Chorvatským, když v roce 1542 zachránil rakouskou armádu u Budína se svými 400 chorvatskými husary. Téhož roku porazil nepřítele u jezera Balaton u Somló, kde Turci ztratili 3,000 mužů. Jeho úsilí bylo odměněno králem Ferdinandem I. a Zrínyi ho nikdy nezklamal. Hrdinně udržel dolní část pohraničí a v roce 1556 porazil další větší tureckou armádu na hradě Krupa. Téhož léta dosáhl dalšího velkého vítězství nad Osmany u Babocsa. Král, který viděl jeho úspěch, ho přestal podporovat a Zrinyi v roce 1557 rezignoval na svou „zákazovou“ funkci. Toho roku se stal kapitánem hradu Szigetvár. V roce 1562 porazil Bey Arszlan, který ničil slavonské země.
Když viděl, jak od něj rakouští generálové čerpají svou pomoc, v roce 1566 rezignoval na svůj kapitánský post. Války proti Turkům však neustal: právě toho roku se vrhl na posílení obleženého hradu Segesd, kde rozprášil nepřítele. čtyřhodinový boj.
Jeho posledním a nejhrdinštějším činem byla obrana hradu Szigetvár, kde odolal armádě sultána Sulejmana Velikého se svými 2,500 lidmi. Celý měsíc bojoval proti stotisícové turecké armádě a čekal na posílení krále Maxmiliána II., který se svou osmdesátitisícovou armádou nečinně čekal u Győru, nedaleko od něj. Když byli Zrínyiho muži přinuceni do hořícího vnitřního hradu, vedl svých zbývajících 100,000 válečníků ke konečnému útoku a zemřel při tom.
Musíme také mluvit o György Zrínyim (1599-1626). V roce 1626 statečně bojoval za císaře, ale generál Valdštejn ho nechal otrávit ve svém táboře.
Zanechal po sobě dva sirotky: Miklóse Zrínyiho a Pétera Zrínyiho. Miklós se stal mezinárodně známým generálem a byl také básníkem. Jeho činy byly stejně velké jako jeho pradědové. Bojoval nejen proti Turkům, ale pomáhal i králi Ferdinandovi III. ve 30leté válce. Velký úspěch měl v letech 1651-52 v Chorvatsku a v Uhrách proti muslimům. Opět triumfoval ve válkách 1663-64. Jeho armáda se v zimě 240 odvážila 1664 km na nepřátelské území a on spálil most v Eszéku.
Jeho největším protivníkem byl však generál Montecuccoli, který podkopal veškeré jeho úsilí. Ani císař Leopold I. nebyl příliš vstřícný. Když Leopold po vítězství Szentgotthárdu v roce 1664 podepsal Vasvárskou smlouvu, byl Zrínyi naprosto zklamán, protože smlouva byla velmi nevýhodná. Sám se stáhl do svého hradu a brzy byl zabit kancem při lovu. Dobové zdroje nám říkají, že šlo spíše o atentát.
Jeho syn Ádám Zrínyi byl loajální k císaři a přišel o život v bitvě u Szalánkeménu v roce 1691 proti Turkům. Navzdory jeho hrdinské smrti byl jeho vdově zabaven veškerý majetek.
Mladší bratr Miklóse Zrínyiho Péter se připojil k spiknutí zklamaných uherských šlechticů v čele s Wesselényim. Spiknutí bylo odhaleno a on byl sťat v roce 1671. Jeho obrovské země byly také zabrány. Jeho ženu odvezli do Wurzburgu, ale dorazila tam pološílená a nemocná. Její doprovod napsal císaři dopis, aby ji prosil alespoň o kuchaře a služebnou, ale i ty byly zamítnuty. Bylo to období, kdy byli téměř všichni bohatí Maďaři v Horních Uhrách žalováni a finančně zruinováni.
Péter měl čtyři děti: dvě z jeho dcer byly nuceny do kláštera a promarnily své životy blízko hladu, zatímco Ilona, třetí, měla větší štěstí. Později se stala manželkou prince Thökölyho a byla také matkou Ference Rákócziho, velkého prince, který později vedl válku za nezávislost proti císaři v letech 1704-1711.
Péter Zrínyi měl také syna: János Antal, stal se vojákem císaře, ale byl uvězněn za neskutečná obvinění. Dvacet let hnil ve vězení a tam se zbláznil, zemřel v roce 1703. (Mohl se přidat k rebelujícím Maďarům, než se mu to stalo, ale rozhodl se zůstat loajální.)
Tento příběh s rodinou Zrínyi je jen špičkou ledovce. Existuje bezpočet ubohých příběhů, které nám vyprávějí o škodách, které napáchali v maďarských a chorvatských životech chamtiví a lhostejní Habsburkové.
Někteří maďarští odborníci tvrdí, že Osmanská říše ochromila Maďarsko méně než Svatá říše římská.
Přečtěte si více podobných článků na facebook.com/hungarianturkishwars
Zdroj: facebook.com/hungarianturkishwars
darujte prosím zde
Horké novinky
Tajemník: Orbánův kabinet přinesl více než 30 opatření a programů na podporu rodiny
Maďarské národní muzeum z ničeho nic mění název, další budapešťské muzeum zavírá
Našli jste oblíbený bar v centru Budapešti premiéra Orbána?
Doba cestování oblíbeného letu Wizz Air se výrazně prodloužila
Ve volbách do EP mohou kandidovat i cizí státní příslušníci
Místopředseda maďarského parlamentu je v Mongolsku