Matyo výšivka, výkupné za ďábla
Když některý kus oblečení není stylový nebo vkusný, Maďaři často říkají „nem egy matyóhímzés“ („není to výšivka Matyo“). Jaký je ale původ tohoto jedinečného stylu vyšívání? Odpověď lze nalézt v Mezőkövesd, východní Maďarsko, as NLCafe zvýrazněno.
Ústav sbírky lidového umění a kroje Matyo byl otevřen 26. července 1953 v bývalém hostinci. Atmosféra místa přenese návštěvníky o dvě století zpět do historie. Výšivka Matyo hrála v té době v oděvu zásadní roli.
Matyóföld (Matyo Land) leží v kraji Borsod-Abaúj-Zemplén a skládá se ze tří osad: Mezőkövesd, Szentistván a Tard. Meződövesd se stal městem v roce 1464 díky opatření krále Matyáše.
Podle pověsti byla oblast pojmenována Matyóföld podle jména krále.
Světově proslulá výšivka má více než dvě stě let dlouhou historii. Tento typ se stal populárnějším v roce 1886, kdy se ve Városliget konala výstava lidového umění. Unikátních kousků výšivek si všimlo mnoho odborníků a obchodníků. Mezőkövesd se během okamžiku proslavil nejen v Maďarsku, ale i za hranicemi. Vyšívání Matyo dosáhlo takového úspěchu, že do roku 400 šilo v dílně v Mezőkövesdu 1911 žen, aby uspokojily požadavky zákazníků. Dalších 40 dam bylo také zaměstnáno pouze k navrhování kusů. Do roku 1950 vyráběla manufaktura masy halenek, textilií a panenek. Místní tesaři se do té doby také proslavili svým malovaným nábytkem.
Nejznámějším motivem oděvu je červená růže.
Podle mýtu jednou ďábel unesl ženicha nevěsty Matyo a požadoval hromadu růží jako výkupné. Bohužel to bylo uprostřed zimy, takže v tu dobu žádné květiny nekvetly. Chytrá panna si však na svou obrovskou zástěru ušila hromadu rudých růží. Ďáblovi se ruční práce nevěsty natolik zalíbily, že nezbylo, než ženicha vysvobodit, a tak svatbu bez problémů uspořádali.
Lidová tradice tvrdila, že ať je Matyo jakkoli chudý, zdobený oděv nesmí chybět.
Pokud musí celé dny hladovět, aby si ji pořídily, udělají to, ale nemít výšivku Matyo byla v této oblasti velká ostuda.
Barvy mají určitou symboliku. Černá je barva země, původ života. Červená znamená radost, žlutá znamená Slunce, modrá znamená smutek a pomíjivost. Velká válka přinesla zelenou barvu i do lidového umění Matyo, odkazující na smutek. Výšivka Matyo je dnes stylová: rádi ji nosí maďarské i zahraniční celebrity.
Dne 5. prosince 2012 byl na seznam duševního a kulturního dědictví lidstva UNESCO vytvořen nový zápis: „Lidové umění Matyo, výšivka tradiční komunity“.
Ce: bm
Zdroj: NLCafe
darujte prosím zde
Horké novinky
Co se dnes stalo v Maďarsku? — 12. května 2024
Maďarská opozice DK: Samsung ohrožuje okolní města
Český prezident Petr Pavel: Příliš mnoho zájmů brání Orbánovi v konfrontaci s Putinem
5+1 nejkrásnějších jeskyní k objevování v Maďarsku toto léto
Od pondělí snazší přístup k Balatonu z Budapešti!
Chce budapešťský starosta Karácsony zakázat vjezd aut starším 10 let?